7.4
Žádost zaměstnance o odškodnění pracovního úrazu
JUDr. Věra Bognárová
Žádost zaměstnance o odškodnění pracovního úrazu
Zaměstnavatel ................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo)
Věc:
Žádost zaměstnance o odškodnění pracovního úrazu
Vážení,
dne ......... se mi v průběhu pracovní směny stal pracovní úraz. O úrazu byl sepsán záznam o pracovním úrazu, který máte k dispozici. V důsledku pracovního úrazu jsem byl v dočasné pracovní neschopnosti, a to v době od ...... do ....... V průběhu dočasné pracovní neschopnosti jsem byl dvakrát operován, operace se vždy týkaly................. Ošetřující lékař mi vystavil lékařský posudek o bolestném a sdělil mi také, že po ustálení zdravotního stavu mi vydá posudek o ztížení společenského uplatnění.
Úraz se mi stal při plnění pracovních úkolů, o čemž svědčí zápis v záznamu o pracovním úrazu, a také mi tuto skutečnost potvrzuje vedoucí střediska .............. a další spoluzaměstnanci, kteří byli pracovnímu úrazu přítomni. Ze zápisu o pracovním úrazu také vyplývá, že jsem neporušil žádné právní nebo jiné předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle § 269 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Žádám proto tímto, aby mi zaměstnavatel poskytl náhradu škody, kterou v tomto okamžiku požaduji jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od ......... do ........., náhradu bolestného stanoveného lékařským posudkem MUDr. .................. ve výši .... bodů, a také náhradu škody, která mi vznikla při pracovním úrazu na mých věcech, a to brýlích, které mi při pracovním úrazu spadly a přitom se rozbily.
Brýle jsem zakoupil dne ...... za ........ Kč, vzhledem k ročnímu používání a tím částečnému opotřebení vycházím z ceny obvyklé v době poškození, tj. požaduji na náhradě škody částku ...... Kč.
Přikládám lékařský posudek o bolestném a doklady o zakoupení brýlí.
V ..................... dne ...................
.....................................
podpis zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 105 ZP
-
§ 265 ZP
-
§ 269 ZP
-
§ 271a ZP
-
§ 271c ZP
-
§ 271e ZP
-
§ 271k ZP
-
§ 271m ZP
-
§ 272 ZP
-
§ 273 ZP
-
§ 274 ZP
-
§ 274a ZP
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů
Komentář:
Stane-li se zaměstnanci pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu v důsledku tohoto pracovního úrazu vznikla. Zaměstnavatel odpovídá pouze za škodu, která vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem se podle § 271k ZP pro pracovněprávní vztahy rozumí takové poškození zdraví (nebo smrt zaměstnance), došlo-li k ní nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Co se rozumí plněním pracovních úkolů, upravuje § 273 ZP, a jaké úkony jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, vymezuje § 274 ZP. Zaměstnavatel je pro případ povinnosti nahradit zaměstnanci škodu, případně i nemajetkovou újmu, pojištěn, v současné době u České pojišťovny, a. s., nebo Kooperativy, pojišťovny, a. s. Pravidla tohoto pojištění, výše pojistného a povinnosti pojišťovny a zaměstnavatele při realizaci tohoto zákonného pojištění upravuje vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání jsou obecně obsaženy v § 105 ZP. Zaměstnavateli je ve vztahu k pracovním úrazům uložena řada povinností, mimo jiné je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, případných svědků, a také za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě této povinnosti je zaměstnavatel povinen vést knihu úrazů. V ní je povinen vést evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost, anebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. V knize úrazů ale vede zaměstnavatel všechny úrazy bez ohledu na to, zda jsou pracovní či nikoliv. Dále je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o pracovním úrazu a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, kdy došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo kdy došlo k úmrtí zaměstnance. Bližší ohledně formy a obsahu záznamu o pracovním úrazu a okruhu orgánů, kterým se povinně záznam o pracovním úrazu zasílá, upravuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pro odpovědnost zaměstnavatele však není skutečnost, zda zaměstnavatel plnil tyto objasňovací či evidenční povinnosti, rozhodující. Pokud zaměstnavatel nesplní svou evidenční povinnost a nevyhotoví záznam o pracovním úrazu, neznamená to, že by se o pracovní úraz nejednalo. Existenci pracovního úrazu a případně…
