Z aktuálních soudních rozhodnutí - Dopady souběžného výkonu funkcí jednatele a ředitele na nemocenské pojištění

Právní problematika: dopady souběhu funkcí, které se překrývají (tedy funkce „jednatele společnosti s. r. o.“ a „ředitele společnosti“), do oblasti nemocenského pojištění

Ustanovení právních předpisů:§ 2 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, § 33 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

Právní věta:

Pracovní poměr jednatele společnosti, který uzavřel pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti, nevznikne, pokud je pracovní náplň ředitele shodná s činností jednatele, resp. pracovní náplň ředitele neobsahuje jiné činnosti než ty, které je povinen vykonávat jako jednatel. Vzhledem k neexistenci pracovního poměru ředitele pak nemohl vzniknout ani pojistný poměr dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

1. Skutkové okolnosti případu

Popis skutkových okolností tohoto případu, který vyvolal vlnu zájmu o problematiku souběžného výkonu funkcí, není jednoduchý, neboť rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je poměrně stručné, což bohužel platí i pro předcházející rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 43 Cad 118/2007.

Ze soudních rozhodnutí rozumíme, že jednatel společnosti s ručením omezeným (žalobce), který byl ve funkci již od roku 1997, uzavřel dne 23. 2. 2006 se společností pracovní smlouvu na funkci ředitele společnosti. Dne 31. 7. 2006 podal žalobce přihlášku k nemocenskému pojištění s tím, že u společnosti pracuje v pracovním poměru ředitele již od 23. 2. 2006. Přestože to z rozhodnutí jednoznačně nevyplývá, šlo patrně o účelové zpětné přihlášení, na jehož základě se žalobce chtěl domáhat vyplacení dávek nemocenského pojištění (které nahrazují příjem v době nemoci nebo během jiných pracovních neschopností).

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přihlášku žalobce neuznala, a to s odkazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR (konkrétně rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 963/2002 a sp. zn. 21 Cdo 737/2004). ČSSZ dovodila, že pracovní smlouva žalobce je neplatná, protože výkon funkce ředitele nepředstavoval jiný druh práce, než kterou vykonává jednatel společnosti. Z důvodu uzavřeného pracovního poměru tak pojistný poměr nemocenského pojištění nemohl vzniknout.

Přestože to nebylo v případu zmíněno, domnívám se, že je vhodné uvést i judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se střetu zájmů (např. sp. zn. 21 Cdo 1634/2004). S ohledem na fakt, že v době uzavření pracovní smlouvy byl žalobce jediným jednatelem společnosti, lze předpokládat, že pracovní smlouvu podepsal jako zaměstnanec a současně jako jednatel společnosti, což může být rovněž důvodem pro neplatnost pracovní smlouvy.

Dále podotýkám, že se žalobce domáhal účasti v nemocenském pojištění pouze po dobu určitou v trvání přibližně 6 měsíců (23. 2. 2006 do 6. 9. 2006). Závěrem je vhodné zmínit, že ČSSZ ve svém zamítavém rozhodnutí uvedla, že podmínky trvání pojištění žalobce (jeho vznik a zánik) upravoval v předmětné době § 33 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, která byla žalobci známa, neboť byl přihlášen k nemocenskému pojištění jako jednatel, kde byl vykazován měsíční vyměřovací základ ve výši 1 Kč.

Jen pro dokreslení situace uvádím, že předmětná společnost byla vymazána z obchodního rejstříku k 8. 11. 2006, a to z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jejího majetku.

Rozhodnutí ČSSZ bylo napadeno žalobcem, který argumentoval, že se správa nezabývala problematikou výkladu textu jeho pracovní smlouvy ani skutečnou náplní práce ředitele dle zákoníku práce a výkonem funkce jednatele z pohledu obchodního zákoníku.

Krajský soud a následně i Nejvyšší správní soud daly za pravdu ČSSZ (kasační stížnost žalobce nebyla důvodná a došlo k jejímu zamítnutí).

Komentář případu:

Z pohledu pracovního práva (tedy zejm. z pohledu vzájemných práv a povinností mezi zaměstnanci a zaměstnavateli) nepřináší rozhodnutí nic nového. Naopak, v plném rozsahu odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která považuje souběžný výkon funkce vedoucího zaměstnance (typicky ředitele) a funkce statutárního orgánu (typicky jednatele společnosti s ručením omezeným nebo člena představenstva akciové společnosti) za problematický.

Nově však z rozhodnutí vyplývá, že argumentace Nejvyššího soudu ČR je použitelná a má důsledky i v oblasti veřejného práva, v daném případě práva nemocenského pojištění. Podle mého názoru se však jedná o výjimečný případ, kdy státní instituce postup žalobce vyhodnotily jako pokus obohatit se ze systému nemocenského pojištění, tedy snahu překonat minimální vyměřovací základ jednatele dodatečným a zpětným pojištěním v rámci pracovního poměru ředitele společnosti. Ostatně i z tiskové zprávy ČSSZ ze dne 10. 2. 2011 vyplývá, že obdobný postup nebude uplatňován ve „standardních“ případech souběhu. Dle tiskové zprávy si ČSSZ neponechává pojistné, které bylo odvedeno za osoby, které nejsou účastny pojištění. Takové přeplatky se automaticky vracejí, jakmile se například při kontrole či požadavku společnosti zjistí, že k takové situaci došlo. Z tohoto prohlášení lze dovodit, že pokud pravidelná kontrola ČSSZ souběh funkcí nezpochybnila, riziko vypadnutí ze …