dnes je 29.1.2023

Input:

Vyměřovací základ

23.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.1 Vyměřovací základ

Ing. Marta Ženíšková

Pojistné na sociální zabezpečení se vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je upraven v § 5 ZPSZ.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy, které

  • jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny podle zákona o daních z příjmů, a

  • nejsou uvedeny v § 5 odst. 2 ZPSZ mezi nezapočitatelnými příjmy.

Do vyměřovacího základu se nezahrnují:

  1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
  2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
  3. věrnostní přídavek horníků,
  4. plnění poskytnuté poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

Zúčtovaný příjem

Zúčtovaným příjmem je plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnanci účastnému nemocenského pojištění nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, a toto plnění podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. Za zúčtovaný příjem se proto považuje například částka vypočtená pro daňové účely ze vstupní ceny vozidla používaného pro služební i soukromé účely, rozdíl mezi cenou obvyklou a prodejní apod.

V případě, že je příjem vyplácen v cizí měně, musí se přepočítat na českou měnu a teprve poté jej zahrnout do vyměřovacího základu. Pro přepočet cizí měny se použije kurz stanovený ČNB, který platí k poslednímu dni měsíce, za který se pojistné platí.

Příklad

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. ledna. Do prosince mu zaměstnavatel zúčtoval 200 000 Kč jako náborový příspěvek.

Náborový příspěvek podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. V prosinci se pro daňové účely považuje tento zaměstnanec za zaměstnance z důvodu budoucího zaměstnání. Pojistné se z 200 000 Kč neplatí, protože z hlediska sociálního zabezpečení není tato osoba v prosinci zaměstnancem, není v prosinci účastna nemocenského pojištění. Zaměstnancem se stala až dnem 1. ledna. Pokud by náborový příspěvek byl zúčtován do ledna, platilo by se z něho pojistné.

2. Zaměstnavatel poskytuje služební vozidlo jednateli s. r. o. i pro soukromé účely. Pro účely daňové se toto zvýhodnění oceňuje ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla, tato částka činí 5 000 Kč měsíčně. Za činnost jednatele není odměňován.

Poskytované plnění je příjmem zúčtovaným, jedná se o výhodu, do vyměřovacího základu se u jednatele započte částka, která je předmětem daně. Z částky ve výši 1 % vstupní ceny vozidla se pojistné platí.

3. Zaměstnavatel byl povinen na základě rozhodnutí soudu uhradit zaměstnanci podle zákoníku práce náhradu škody a úroky z prodlení.

Náhrada škody je od daně osvobozena, úroky z prodlení nejsou od daně osvobozeny. Pojistné se platí z úroků z prodlení, z náhrady škody se pojistné neplatí.

Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, které platí za zaměstnance přímo penzijnímu fondu, jsou příjmem zaměstnance v jeho prospěch zúčtovaným. Započitatelnost tohoto plnění do vyměřovacího základu se řídí pouze tím, zda příspěvek je či není osvobozen od daně z příjmů. Od daně z příjmů je osvobozen příspěvek do výše 50 000 Kč. Do této částky se započítává i příspěvek poskytnutý na doplňkové penzijní spoření a na stanovené druhy životního pojištění.

4. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činí 5 000 Kč měsíčně. Na životní pojištění nepřispívá. Zaměstnanec je od 10. 4. do 18. 10. práce neschopným, do měsíců květen až září je mu zúčtováván pouze příspěvek na penzijní připojištění.

Příspěvek činí za kalendářní rok 60 000 Kč, částka 50 000 Kč je od daně osvobozena, z částky 10 000 Kč se proto musí platit pojistné. Pojistné se z tohoto příspěvku začne poprvé platit v listopadu, neboť v tomto měsíci přesáhl příspěvek 50 000 Kč v úhrnu od ledna. V říjnu dosáhla výše úhrnu příspěvku 50 000 Kč, pojistné musí být zaplaceno v listopadu a v prosinci z 5 000 Kč.

5. Zaměstnanec má uzavřeno s komerční pojišťovnou pojištění pro případ smrti a dožití. Zaměstnavatel mu poskytuje na toto pojištění příspěvek ve výši 1 700 Kč měsíčně; příspěvek platí za zaměstnance přímo pojišťovně.

Od daně je osvobozena částka pojistného 50 000 Kč v úhrnu za celý kalendářní rok. Do této částky se započítává i pojistné placené na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření. Podmínkou pro osvobození od daně je, že toto pojištění bylo sjednáno s pojišťovnou tak, že plnění nastane až v roce, v němž zaměstnanec dosáhne 60 let věku a doba pojištění má činit aspoň 60 měsíců. Byla-li zaměstnancem uzavřena smlouva

  1. na pět roků, ale zaměstnanci je 40 roků, nejsou příspěvky od daně osvobozeny, a proto se z nich musí platit i pojistné,
  2. v 50 letech jeho věku a poskytování plnění bylo sjednáno až v kalendářním roce, v němž dosáhne 60 let, je částka do 50 000 Kč za rok osvobozena od daně. Při příspěvku zaměstnavatele 1 700 Kč měsíčně pojistné neplatí.

6. Zaměstnanec obdržel k padesátinám ze sociálního fondu 5 000 Kč a knihu v hodnotě 1 500 Kč.

Započitatelnost plnění do vyměřovacího základu se řídí pouze tím, zda je plnění zdaňováno. Částka 5 000 Kč není od daně osvobozena, neboť jde o peněžní

Nahrávám...
Nahrávám...