dnes je 14.5.2024

Input:

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích - příjmy se závislé činnosti versus ostatní příjmy

14.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2015.22.3
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – příjmy se závislé činnosti versus ostatní příjmy

Katarína Dobešová, Ing. Iva Rindová

Judikát
Řada malých podnikatelů využívá při podnikání pomoci svých blízkých a známých. Protože agenda spojená se zaměstnáním pomocné síly je velmi administrativně složitá (sepsání příslušných smluv, nahlášení zaměstnavatele a zaměstnance, a to jak správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a přihlášení pojišťovně Kooperativa z důvodů placení povinného úrazového pojištění zaměstnanců; registrace na finančním úřadě, vedení mzdových listů, vyúčtování záloh na daň). Celkem u jednoho zaměstnance, kterého podnikatel potřebuje zaměstnat například na měsíc výpomoci ve stánku, jde o vyplnění minimálně 14 povinných tiskopisů, a to nemluvíme o výši povinných odvodů. Proto se správci daně někdy setkávají s tím, že se podnikatelé uchylují k významně levnější a hlavně jednodušší variantě a místo pracovněprávního poměru, resp. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, sjednávají různé smlouvy o příležitostné výpomoci. Zde se pak domnívají, že v případě vyplacení odměny do výše 30 tisíc Kč ročně jde o osvobozený příjem vypomáhající osoby a není potřeba žádné další administrativy.

Jak nám znovu potvrdil rozsudek 10Af 64/2014-35 Krajského soudu v Českých Budějovicích, ne vždy finanční správa s takovým postupem souhlasí. V daném případě Krajský soud potvrdil postup správce daně, který přistoupil k doměření daně plátci příjmů s tím, že příjmy deklarované jako příjmy z příležitostné činnosti posoudil jako příjmy ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které měly být také tak zdaněny. Tzn., že z nich měla být plátcem příjmů jako plátcem daně a pod jeho majetkovou odpovědností srážena záloha na daň podle § 38h až 38l ZDP (v daném případě jako u zaměstnanců, kteří nepodepsali u plátce daně na zdaňovací období Prohlášení k dani) s tím, že tito poplatníci obdrželi zmíněný příjem v tzv. čisté výši. Při výpočtu zálohy na daň proto postupoval správce daně podle § 38s ZDP za pomoci tzv. "brutace" tzn,, že základem pro výpočet zálohy je částka, z níž by po jejím sražení zbyla částka, která byla poplatníkovi skutečně vyplacena (viz příklad níže uvedený).

Předmětem činnosti podnikatelky v souzeném případě byla pěstební činnost (pěstování brambor). Práce celkem osmi "vypomáhajících osob" byly provedeny právě v oboru tohoto podnikání, přebírání brambor a oprava palet na brambory. Každému z těchto osmi osob byla vyplacena částka těsně pod stanovený limit osvobození příležitostných příjmů podle § 10 odst. 1 a odst. 3 písm. a) ZDP. Přitom byl dohodnut rozsah prací, termín splnění a odměna. Místem provádění prací byla provozovna podnikatelky. Dohody o výpomoci byly sjednány na dobu čtyř měsíců a je v nich stanoven jak objem práce, tak i sjednaná odměna. Podnikatelka v žalobě ale uvedla, že z uzavřených smluv nevyplývalo, že osoby byly povinny dbát příkazů plátce, neměly ani stanovenou pracovní dobu a dohodnuté práce byly provedeny v režii vypomáhajících osob.

Správcem daně byly přesto příjmy deklarované jako osvobozené posouzeny jako příjmy ze závislé činnosti a uzavřené smluvní vztahy jako smluvní vztahy mající pracovněprávní charakter, a byla jí doměřena daň ze závislé činnosti s tím, že její jednání bylo posouzeno jako obcházení zákona. Správce daně akcentoval skutečnost, že o příjem podle § 10 ZDP se může jednat jedině tehdy, není-li podřaditelný příjmům podle § 6 až § 9 ZDP. Rozhodující v daném případě bylo, že vztah založený konkrétními smlouvami byl trvalé povahy. Objem prací sjednaných dohodami o občanské výpomoci nebylo možné totiž splnit jednorázově a tato činnost musela být vykonávána soustavně a dlouhodobě. Byla vykonávána v předmětu podnikání žalobkyně v její provozovně, z čehož je zřejmé, že pracovníci byli na osobě plátce (na jeho příkazech) závislí. Pokud by žalobkyně nepěstovala v rámci své ekonomické činnosti brambory, nepotřebovala by pomocné síly pro jejich přebírání a opravu palet. Pracovníci po dobu čtyř měsíců měli zajištěnu práci a odměnu na ekonomickou a právní odpovědnost podnikatelky, nikoli samostatně na vlastní odpovědnost. Přebrané brambory a opravené palety podnikatelka dále používala ke své ekonomické

Nahrávám...
Nahrávám...