Příběh k zamyšlení, tentokrát o motivaci

"Nemá to smysl." Pokud vztah k naší práci podbarvuje toto přesvědčení, jsou všechny motivační prostředky počínaje výší mzdy počínaje a konče nejrozmanitějšími benefity, poněkud zbytečné.

Byl jednou jeden lékař a žil blízko bitevního pole. Válka zuřila. Lékař denně do úmoru léčil stovky zubožených těl. Rovnal kosti, tišil bolest a šil rány, pracoval, jak uměl nejlépe. Ale pacienti, jen co se dostali z nejhoršího, šli zpět do divoké bitvy, kde utržili ještě horší rány a zase riskovali život, který jim s takovou námahou a péčí zachránil. Doktora se zmocňovala marnost, propastná děsivá marnost. Všechno, co udělal, ztrácelo smysl. Pak už to nemohl vydržet, nechtěl se dál dívat na tu strašlivou neúctu…