Maximální výše vyměřovacího základu

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2010. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v červenci 2017.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až červen činí 1 200 000 Kč, do stropu zbývá 155 136 Kč. V červenci bude odvedeno pojistné jen z částky 155 136 Kč. Až do prosince 2017 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2018 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 100 000 Kč měsíčně. V měsících květnu až srpnu 2017 pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, odměna činila celkem  350 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů 1 350 000 Kč (10 měsíců × 100 000 Kč +  350 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu zbývá  5 136 Kč (1 355 136 – 1 350 000). Za říjen bude proto odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 100 000 Kč, ale za listopad již jen z  5 136 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 31. 7. 2017, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V červenci dosáhl stropu, pojistné v červenci bylo placeno jen z částky  155 136 Kč.

Od 1. 8. 2017 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2017 dosaženo stropu.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc říjen 2017, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu již v červenci.