3.7.13
Dohoda o náhradě škody
JUDr. Věra Bognárová
Zaměstnavatel .................................(název a sídlo, IČO), zastoupený.................... (jméno a příjmení)
a
Zaměstnanec ............. (jméno a příjmení), narozen dne .......... trvale bytem ......... pracovní zařazení (druh práce, funkce).............
(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)
v souladu s § 263 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, uzavírají dohodu o náhradě škody.
I.
1.1 Zaměstnanec je v pracovním poměru u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ze dne
.................
1.2 Zaměstnanec svým zaviněným jednáním dne ....................... způsobil zaměstnavateli škodu tím, že ..............................., čímž došlo ke škodě ve výši ................... Kč. Tuto částku náhrady škody po něm Zaměstnavatel vyžaduje.
1.3 Zaměstnanec dluh uznává a zavazuje se, že zaměstnavateli zaplatí částku ......... Kč z titulu náhrady škody.
1.4 Zaměstnanec dluh na náhradě škody uvedený v této dohodě uznává co do důvodu a co do výše ................ Kč. Zaměstnanec uznává, že škodu způsobil svým zaviněným jednáním ................ (popsat) dne .................... a tímto jednáním způsobil zaměstnavateli vyčíslenou škodu.
1.5 Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na způsobu úhrady částky tak, že zaměstnanec splatí závazek v ............ (např. měsíčních) splátkách ve výši .......... K4, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce.
1.6 Zaměstnanec splátku může uhradit na účet zaměstnavatele. č. ú. .............. vedený u ............s variabilním symbolem ............. Zaměstnanec může částku uhradit také v hotovosti v pokladně zaměstnavatele v úředních hodinách. I pro tento případ platí shodný variabilní symbol.
1.7 Zaměstnanec se dále zavazuje, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv ze splátek se celý zbývající dluh stane splatným a zaměstnavatel může požadovat uhrazení celé zbývající částky najednou.
1.8 Zaměstnanec je oprávněn splatit celý dluh nebo jeho zbývající část v průběhu splácení kdykoliv najednou. Pro úhradu platí sjednaný způsob v čl. 1.6. této dohody.
II.
2.1 Tato dohoda se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. Obě smluvní strany svým vlastnoručním podpisem stvrzují, že se seznámily s obsahem dohody a souhlasí s ním.
2.2 Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy.
V .................. dne .............
............................................ ..............................................
podpis zaměstnance razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 19 odst. 2 ZP
-
§ 250 ZP a násl.
-
§ 262 ZP
-
§ 263 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 582 NOZ
-
§ 629 NOZ a násl.
-
§ 1724 až § 1766 NOZ
Komentář:
Zákoník práce v § 262 ZP a § 263 ZP upravuje postup stanovení výše požadované náhrady škody a způsob její úhrady včetně povinnosti zaměstnavatele projednat výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady s odborovou organizací. Postup, s výjimkou povinnosti zaměstnavatele projednat výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, pokud přesahuje 1 000 Kč, s odborovou organizací, není pro zaměstnavatele závazný a není ani podmínkou případného soudního vymáhání škody. Jestliže zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, má zaměstnavatel právo na něm náhradu škody požadovat. Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Pouze v případě, že škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupcem, a to sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určuje výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Ustanovením na pracovní místo se rozumí ve vztahu k zaměstnavateli sjednání pracovní smlouvy nebo jmenování na vedoucí pracovní místo.
Zaměstnavatel je povinen určenou výši požadované náhrady škody projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit. Zákoník práce v § 263 odst. 1 ZP k tomu stanoví lhůtu 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Jedná se o lhůtu pořádkovou, z jejího nesplnění žádný přímý důsledek neplyne, a i když zaměstnavatel z různých důvodů lhůtu 1 měsíce nedodrží, na povinnosti zaměstnance hradit škodu, jsou-li splněny předpoklady vzniku jeho odpovědnosti, to nic nemění. Stanovením délky 1 měsíce zákoník práce motivuje zaměstnavatele, aby poté, co škoda byla zjištěna a byl určen i zaměstnanec, který za škodu odpovídá, byla škodní událost co nejdříve uzavřena.
Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem projedná výši požadované náhrady škody a zaměstnanec odpovědnost k náhradě škody uzná, je možné sjednat dohodu o způsobu náhrady škody. Pokud zaměstnanec svou odpovědnost za vzniklou škodu neuzná, příp. nebude-li souhlasit se zaměstnavatelem stanovenou výší škody, může zaměstnavatel se zaměstnancem dále jednat a pokusit se vyřešit sporné otázky rozsahu odpovědnosti zaměstnance, pokud ale zaměstnavatel nebude chtít jednat, anebo zaměstnanec nebude ochoten připustit svou odpovědnost za škodu, kterou na něm zaměstnavatel požaduje, nezbývá jiná cesta než uplatnění náhrady škody soudní cestou.
Promlčecí doby pro uplatnění náhrady škody jsou i pro pracovněprávní účely upraveny § 629 NOZ a násl. U náhrady škody běží dvě promlčecí lhůty. Jednak lhůta subjektivní, která je tříletá, a dále lhůta objektivní,…
