č. 4115/2021 Sb. NSS, Advokacie: ústavnost mimosmluvní odměny advokáta ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení; zásada rovnosti; právo podnikat; právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací
č. 4115/2021 Sb. NSS
Advokacie: ústavnost mimosmluvní odměny advokáta ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení; zásada rovnosti; právo podnikat; právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací
k § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění k 19. 11. 2019
k čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (v textu jen „Listina“)
Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, obecně neporušuje zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, čj. 6 Ads 209/2019-62)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 1/1993 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 1/93), č. 168/2001 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 274/01), č. 34/2003 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 276/01), č. 116/2013 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 25/12), č. 302/2019 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 4/19), č. 43/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 23/19), č. 28/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 22/19), č. 176/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 26/19); rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 11. 1983, Van der Mussele proti Belgii (stížnost č. 8919/80).
Věc: P. Č. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o odměně ustanoveného zástupce, o kasační stížnosti žalobce.
V nynější věci řeší rozšířený senát ústavnost mimosmluvní odměny advokáta ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení (§ 7 bodu 3 ve spojení s § 9 odst. 2 advokátního tarifu.)
Žalobce (stěžovatel) se bránil proti rozhodnutí žalovaného ve věci mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Poté, co jeho žalobu zamítl krajský soud, stěžovatel podal kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Šestý senát Nejvyššího správního soudu mu ustanovil zástupcem advokáta D. S. Rozsudkem ze dne 29. 1. 2020, čj. 6 Ads 209/2019-33, pak kasační stížnost zamítl (výrok I). Výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Nerozhodl však o odměně ustanoveného zástupce. Šestý senát totiž shledal, že se chce odchýlit od dosavadního způsobu rozhodování o odměnách soudem ustanovených zástupců v řízeních týkajících se dávek sociálního zabezpečení.
Šestý senát odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, ve kterém Ústavní soud posuzoval § 9 odst. 5 advokátního tarifu v části, v níž stanoví tarifní hodnotu pro určení výše odměny advokáta při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, ve výši 1.000 Kč. Šestý senát považuje za klíčovou úvahu…
