č. 3831/2019 Sb. NSS, Služební poměr: příslušník bezpečnostního sboru; propuštění ze služebního poměru; zákaz podnikání
č. 3831/2019 Sb. NSS
Služební poměr: příslušník bezpečnostního sboru; propuštění ze služebního poměru; zákaz podnikání
k § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
k čl. 26 odst. 2 a čl. 44 Listiny základních práv a svobod (v textu jen „Listina“)
Vedení účetnictví na základě živnostenského oprávnění a za odměnu pro společenství vlastníků jednotek v bytovém domě, v němž příslušník bezpečnostního sboru bydlí, resp. vlastní byt, bez dalšího neohrožuje zájem na řádném výkonu služby a plnění služebních povinností v bezpečnostním sboru. Na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 24/17, č. 235/2018 Sb., nelze zákaz takového podnikání dovodit z § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve spojení s vnitřním předpisem vydaným ředitelem bezpečnostního sboru. Zákaz takové výdělečné činnosti totiž nepřiměřeně zasahuje do práva příslušníka bezpečnostního sboru podnikat podle čl. 26 odst. 2 ve spojení s čl. 44 Listiny základních práv a svobod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2018, čj. 6 As 176/2017-96)
Prejudikatura: č. 285/2004 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., č. 171/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 643/04), č. 158/2010 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 3168/09), č. 42/2013 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1241/12) a č. 235/2018 Sb.
Věc: Ing. Eva O. proti Generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru České republiky o propouštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 17. května 2013 propustil ředitel Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy žalobkyni ze služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“). Důvodem byla podnikatelská činnost žalobkyně provozovaná na základě živnostenského oprávnění vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož byla žalobkyně členkou. Podle § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru nesmí příslušník HZS ČR vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 29. července 2013.
Žalobkyně se následně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného žalobou k Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 20. dubna 2017, čj. 6 Ad 20/2013-51, zamítl. Městský soud se neztotožnil s tvrzením, že žalobkyně pouze vykonávala správu vlastního majetku, která je ze zákazu podle § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru vyňata na základě interního aktu žalovaného. Vzal za prokázané, že žalobkyně vykonávala na základě živnostenského oprávnění činnost, za kterou pobírala odměnu ve výši 14 000 Kč ročně. Tento příjem vykazovala žalobkyně v daňovém přiznání jako příjem osoby samostatně výdělečně činné. Tím dávala najevo, že se věnuje podnikání, a nikoli správě vlastního majetku. Městský soud nepovažoval za relevantní, že byl žalobkyni za účinnosti předchozí úpravy udělen souhlas k provozování živnosti.
Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, jíž…
