Jak prokázat, že odborová organizace skutečně působí u zaměstnavatele? Toto úskalí kolektivního vyjednávání řeší novela zákoníku práce. Podívejme se na to jak.
Přejí-li si zaměstnanci vykonávat prostřednictvím odborové organizace u zaměstnavatele kolektivní práva, která jim svěřuje zákoník práce (např. uzavřít kolektivní smlouvu nebo projednávat výpovědi z pracovního poměru a okamžitá zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele), musí odborová organizace oznámit zaměstnavateli své působení u něj v důsledku splnění zákonem předepsaných podmínek, a kromě toho též splnění těchto podmínek zaměstnavateli prokázat přiložením odpovídajících dokladů. V praxi činilo problémy právě prokazování splnění jedné z těchto podmínek, a sice podmínky spočívající v tom, že alespoň tři členové odborové organizace jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru (ustanovení § 286 odst. 3 ZP). Odstranění rozporů ohledně toho, jakým způsobem má být v praxi vykládáno ustanovení § 286 odst. 3 ZP, přinesla s účinností od 1. 6. 2025 flexinovela zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.).
PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘED PŘIJETÍM FLEXINOVELY
Podle ustanovení § 286 odst. 4 ZP platilo, že odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat ode dne následujícího po dni, kdy zaměstnavateli oznámila své působení u něj a splnění k tomu předepsaných podmínek (které dle závěrů soudní praxe musela zároveň prokázat). Tyto podmínky jsou uvedeny v ustanovení § 286 odst. 3 ZP a jsou jimi jednak oprávnění působit a jednat u zaměstnavatele vyplývající ze stanov odborové organizace, jednak pracovní poměr alespoň tří jejích členů existující mezi těmito členy a zaměstnavatelem. Právo kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy je navíc podmíněno výslovným oprávněním uvedeným ve stanovách odborové organizace.
PODMÍNKA OPRÁVNĚNÍ PŮSOBIT A JEDNAT U ZAMĚSTNAVATELE VYPLÝVAJÍCÍ ZE STANOV ODBOROVÉ ORGANIZACE
V praxi tedy obvykle doručí odborová organizace zaměstnavateli písemné oznámení o jejím působení u zaměstnavatele, v němž také uvede, že splňuje shora popsané zákonné podmínky. Co se týče příslušných opravňujících ustanovení stanov odborové organizace, k těm se odborová organizace v oznámení vyjadřovat nemusí, ale pokud tak přesto učinit chce, postačí zde stručný odkaz na stanovy, protože odborové organizace jsou právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, a aktuální verzi stanov by tedy mělo být možné prostřednictvím dálkového přístupu (na internetu) bez větších problémů dohledat ve Sbírce listin. Pokud by ale aktuální stanovy ve Sbírce listin založeny nebyly, musela by odborová organizace dokument přiložit k oznámení o působení.
Správnost tohoto postupu potvrdil také Nejvyšší soud, a to např. v rozsudku ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3509/2022, ze kterého vyplývá, že jsou-li stanovy odborové organizace založeny ve Sbírce listin veřejného rejstříku, nemusí je odborová organizace ani přiložit k oznámení o svém působení u zaměstnavatele, ani v oznámení uvést, že stanovy lze dohledat ve Sbírce listin. Tento závěr vychází ze skutečnosti, že od 1. 1. 2014 jsou odborové organizace zapisovány do spolkového rejstříku, který je veřejným rejstříkem, a k němuž se tedy vztahují principy formální a materiální publicity, z nichž mj. vyplývá, že má každý možnost do rejstříku nahlédnout a seznámit se se zveřejněnými skutečnostmi (včetně listin založených ve Sbírce listin).
PODMÍNKA ALESPOŇ TŘÍ ČLENŮ ODBOROVÉ ORGANIZACE, KTEŘÍ JSOU V PRACOVNÍM POMĚRU U ZAMĚSTNAVATELE
Problematickým se naopak ukázalo prokazování druhé z podmínek působení odborové organizace u zaměstnavatele spočívající v tom, že alespoň tři členové dané odborové organizace musí být u zaměstnavatele v pracovním poměru (nepostačí právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti). To šlo přirozeně vyřešit tím, že se tři zaměstnanci zaměstnavateli "přiznají" a svolí, aby jejich jména byla uvedena v oznámení o působení odborové organizace. Nezřídka ale dochází k tomu, že zaměstnanci své členství v odborech spíše tají, protože se obávají, že by se pohled zaměstnavatele na ně mohl po odtajnění změnit. Zákoník práce v ustanovení § 16 odst. 2 ZP sice zakazuje diskriminaci z důvodu členství v odborové organizaci, to však bohužel neznamená, že k tomu v praxi někdy nedochází, přičemž obrana proti diskriminačnímu jednání může být velmi obtížná.
PRÁVNÍ ÚPRAVA PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE
Právě posledně uvedené podmínky a prokazování jejího splnění se dotýká flexinovela zákoníku práce. Z důvodové zprávy k návrhu novely vyplývá, že navrhovatel vnímá dosavadní praxi jako problematickou a nesjednocenou, a přijetím změny právní úpravy má být proto sledováno postavení najisto, jakým způsobem mají odborová organizace a zaměstnavatel postupovat ve vztahu k podmínce alespoň tří pracovních poměrů "odborářů" u zaměstnavatele při oznámení o působení.
Konkrétně je v závěru ustanovení § 286 odst. 4 ZP doplněno následující: "Požádá-li o to zaměstnavatel, je odborová organizace povinna prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů v pracovním poměru u zaměstnavatele podle odstavce 3; zaměstnavatel je povinen k tomu poskytnout nezbytnou součinnost. Neprokáže-li odborová organizace splnění této podmínky jiným způsobem, je povinna poskytnout nezbytnou součinnost notáři sjednanému a hrazenému zaměstnavatelem za účelem osvědčení splnění…
