dnes je 16.6.2019
Input:

Dohody o srážkách ze mzdy

28.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.3 Dohody o srážkách ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Úpravu dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 řeší § 2045 až 2047 NOZ. „Dluh bylo možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu.” Zákonem č. 460/2016 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 2. 2017, došlo k podstatné změně v ustanovení § 2045 NOZ s tím, že byla zrušena část „ve výši nepřesahující jejich polovinu”. Přechodným ustanovením však je dána možnost, aby dohody o srážkách ze mzdy uzavřené v mezidobí od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly změněny ve smyslu novely NOZ. Cílem této právní úpravy je umožnit a sjednotit postupy při provádění srážek na základě dohod uzavřených před 28. 2. 2017 a po tomto datu a odstranit tak složitosti při výpočtu srážek ze mzdy na základě dohody.

Srážky ze mzdy na základě dohody uzavřené v době od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy. Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém. Není-li taková dohoda o srážce ze mzdy změněna, je nutné zachovat dřívější zbytečně komplikovaný postup.

Souhlas zaměstnavatele

U nových zaměstnanců je možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na výživné, ale i na jiné srážky. Jedná-li se o odborové příspěvky, pak je možné takovou srážku provádět, pokud k ní dal zaměstnanec souhlas. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

Právní úprava dohod o srážkách ze mzdy se použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Zákon dále uvádí, že je možné srážet z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek, jako je pracovní nebo služební poměr. Zákonem č. 164/2015 Sb. došlo k rozšíření výčtu příjmů, s nimiž se při provádění srážek ze mzdy zachází jako se mzdou. Od 1. 9. 2015 sem patří i dohoda o provedení práce. Přechodná ustanovení zákona stanoví, že právní jednání učiněná od 1. 9. 2015 se řídí novou právní úpravou, právní jednání učiněná před 1. 9. 2015 se řídí dřívější právní úpravou, pokud nedojde v rozhodnutí ke změně.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec má hrubý příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel 20. ledna 2019 dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a stravné ve výši 1 400 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka a kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý.

Příjem z PP  15 500 Kč 
Příjem z DPP 5 000 Kč 
Pojistné za zaměstnavatele 15 500 x 34 % = 5 270 Kč 
Pojistné za zaměstnance 15 500 x 11 % = 1 705 Kč 
Daňový základ 15 500 + 5 000 + 5 270 = 25 770 Kč 
Záloha daně před slevou 25 800 x 15 % = 3 870 Kč 
Daň po slevě 3 870 – 2 070 = 1 800 Kč 
Čistá mzda 20 500 – 1 800 – 1 705 = 16 995 Kč 

Varianta I – zaměstnanec má přednostní exekuci z finančního úřadu. O této úřední exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 7. 2015 a plátci doručeno 10. ledna 2019.

Exekuční srážka se provede pouze z příjmu z pracovního poměru, protože právní jednání bylo uskutečněno před 1. 9. 2015, kdy se ještě příjem z DPP nepovažoval za mzdu, a nebylo tudíž možné zahrnout do čisté mzdy i příjem z DPP.

Čistá mzda z PP 15 500 – 1 050 (záloha daně po slevě) – 1 705 (pojistné za zaměstnance) = 12 745 Kč 
Nezabavitelná částka 6 428,67 + 1 607,17 = 8 035,84, zaokr. 8 036 Kč 
Čistá mzda z PP snížená o nezabavitelnou částku 12 745 – 8 036 = 4 709 Kč 
Výše třetin 4 709 – 2 = 4 707, 4 707 : 3 =1 569 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina – celkem 3 138 Kč 

Srážka na základě dohody se provede z příjmu z DPP v požadované výši – 1 400 Kč. Proč? Dohoda o srážce ze mzdy má druhé pořadí, ale příjem z DPP nemohl být použit pro přednostní exekuci z důvodu toho, že o ní bylo rozhodnuto před 1. 9. 2015, kdy příjem z DPP nebyl mzdou. Nezabavitelná částka byla zaměstnanci uplatněna při výpočtu srážky z příjmu plynoucího z pracovního poměru.

Zaměstnanci bude ve výplatě zúčtováno 16 995 (čistá mzda) – 3 138 (exekuce) – 1 400 (stravné a ubytovna)) = 12 457 Kč 

Kontrola:

  1. Odměna z DPP činí 5 000 Kč, z toho záloha daně 750 Kč, srážka z DPP 1 400 Kč, zbytek z odměny z DPP 2 850 Kč (5 000 – 750 – 1 400 = 2 850).
  2. 8 036 (nezabavitelná částka) + 1 569 (třetí třetina) + 2 (snížení na dělitelnost třemi při výpočtu třetin) + 3 138 (exekuce) + 1 400 (stravné a ubytovna) + 1 800 (záloha daně celkem) + 1 705 (pojistné) + 2 850 (zbytek z odměny z DPP) = 20 500 Kč (hrubá mzda celkem).

Varianta II – zaměstnanec má přednostní exekuci z finančního úřadu, o které bylo rozhodnuto dne 15. 9. 2017 a plátci doručeno 10. ledna 2019. Dohoda o srážce ze mzdy byla uzavřena až 20. ledna 2019.

Od 1. 9. 2015 se příjem z DPP považuje za mzdu, a je proto nutné při úřední exekuci, která má dřívější pořadí než dohoda o srážce ze mzdy, vzít za základ celou čistou mzdu, tedy příjem z PP i DPP.

Čistá mzda  16 995 Kč 
Nezabavitelná částka 6 428,67 + 1 607,17 = 8 035,84, zaokr. 8 036 Kč 
Čistá mzda snížená o NČ  16 995 – 8 036 = 8 959 Kč 
Výše třetin 8 959 – 1 = 8 958, 8 958 : 3 = 2 986 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina a plně zabavitelná část (v našem případě není) 2 986 + 2 986 = 5 972 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí nezabavitelná částka, třetí třetina a 1 Kč ze zaokrouhlení na dělitelnost třemi 8 036 + 2 986 + 1 = 11 023 Kč 

Kontrola: 11 023 + 5 972 = 16 995 Kč.

Srážka na základě dohody o srážce ze mzdy se provést nemůže a zaměstnanec uhradí svůj závazek ve výši 1 400 Kč do pokladny zaměstnavatele.

Varianta III – zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 10. 8. 2017. V únoru 2019 byla doručena exekuce z finančního úřadu, o níž bylo úředně rozhodnuto v září 2018 (po nabytí účinnosti zákona č. 164/2015 Sb.).

Dohoda o srážce ze mzdy, která byla uzavřená 10. 8. 2017, má dřívější pořadí než přednostní exekuce, a proto se provede z první třetiny.

Nezabavitelná částka 6 428,67 + 1 607,17 = 8 035,84, zaokr. 8 036 Kč  
Čistá mzda snížená o NČ  16 995 – 8 036 = 8 959 Kč 
Výše třetin 8 959 – 1 = 8 958, 8 958 : 3 = 2 986 Kč 
Pro srážku na základě dohody se použije část první třetiny ve výši  1 400 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá třetina a zbytek z první třetiny. 2 986 + 1 586 = 4 572 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí NČ, třetí třetina a 1 Kč ze zaokrouhlení na dělitelnost třemi 8 036 + 2 986 + 1 = 11 023 Kč 

Kontrola: 11 023 + 1 400 + 4 572 = 16 995 Kč.

Možnost srážet nad rámec OSŘ

Další problém vzniká v případě srážek na základě dohod uzavřených do 31. 12. 2013, jejichž provádění se nadále řídí dřívější právní úpravou, zatímco srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí novou úpravou zákoníku práce a příslušnými ustanoveními NOZ. V minulosti bylo možné provádět srážky na základě dohody ve prospěch třetí strany včetně srážek odborových příspěvků nad rámec občanského soudního řádu dle dřívějšího ustanovení § 148 odst. 2 ZP. V praxi to znamenalo, že dlužník, z jehož mzdy byly prováděny exekuční srážky, mohl plátce písemně požádat, aby například srážku odborových příspěvků srážel na rámec OSŘ, tedy z nezabavitelné částky nebo ze třetí třetiny, případně i z druhé třetiny, pokud měl zatíženou jen první třetinu. Obdobně bylo možné vyhovět žádosti zaměstnance, který měl mzdu postiženou výkonem rozhodnutí, aby mu zaměstnavatel jeho příspěvek na penzijní pojištění srážel nad rámec OSŘ.

Zmíněná možnost (srážet nad rámec OSŘ) je zcela vyloučena u zaměstnanců, kteří vstoupili do zaměstnání po 31. 12. 2013. Tato absence vyvolává řadu komplikací v případě, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, pokud si oni sami přispívají a dotyční zaměstnanci mají mzdu zatíženou exekucí. V takovém případě musí příspěvek hradit sám zaměstnanec a zaměstnavateli poté dokládat výši uhrazeného příspěvku, aby byla splněna povinnost, která je předpokladem pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem. Rozumnější variantou je však změna podmínek pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem.

Postup při provádění srážky na základě dohody uzavřené v mezidobí od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017

Se zavedením limitu do poloviny příjmů pro účely výše srážek ze mzdy na základě dohody se objevily názory, že jde o limit jediný a že pro srážky na základě dohody již neplatí závazné postupy stanovené OSŘ a nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Asociace kolektivního vyjednávání se tímto problémem zabývala a její stanovisko koresponduje s veškerou v současné době platnou právní úpravou.

Zavedení limitu ve výši poloviny postižitelných příjmů zaměstnance nelze v žádném případě chápat tak, že nahrazuje dosavadní postup dle OSŘ a nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Jde jen o doplnění právní úpravy, což vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, dle kterého smějí být srážky ze mzdy (rozumí se všechny včetně dohod o srážkách ze mzdy) provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ.

Pro zaměstnavatele to znamená, že i u dohod o srážkách ze mzdy se řídí nadále postupem dle OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách, kterým zjistí, jakou část postižitelných příjmů může zaměstnanci srazit. Tuto výši poměří ještě s limitem „do poloviny mzdy”.

V souvislosti s novelou občanského zákoníku účinnou od 28. 2. 2017 došlo k vypuštění uvedeného limitu. Pro nově uzavírané dohody o srážkách ze mzdy platí jediné kritérium, a to postup dle občanského soudního řádu. Přechodná ustanovení stanoví, že dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů uzavřené přede dnem nabytí účinnosti této novely se