Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika. Podívejme se na ně.
Tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací, a to buď formou pracovní smlouvy, nebo výkonem činnosti na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pracovní smlouva představuje jeden z nejdůležitějších dokumentů ve vztahu k pracovnímu poměru, určuje jeho rámec, jakož i další podmínky sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – například zkušební dobu, dobu trvání pracovního poměru apod. I z pohledu zdravotního pojištění se samozřejmě jedná o nejčastější variantu řešení pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, že jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), zakládá tento pracovněprávní vztah vždy účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona.
Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovní smlouvy pro vznik účasti na zdravotním pojištění stanovena žádná hranice. To znamená, že pojistné se platí z jakékoli částky zúčtovaného příjmu, tedy v roce 2025 například i z nižší než 4 500 Kč.
Z pracovněprávního hlediska jsou podmínky vzniku pracovního poměru specifikovány v ustanoveních § 33 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 ZP. Podmínky u dohod o provedení práce naleznete v § 75 ZP a v ustanovení § 76 ZP jsou definovány podmínky sjednání dohody o pracovní činnosti.
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY A POSTUPY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Při odvodu pojistného na zdravotní pojištění musejí vzít zaměstnavatelé v úvahu především tyto podmínky:
-
povinnosti placení pojistného podléhají příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle § 6 ZDP, mimo výjimek vyjmenovaných právní úpravou zdravotního pojištění,
-
u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr plní zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce zakládá povinnost placení pojistného. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
-
při souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec pro účely placení pojistného (záloh na pojistné jako OSVČ) sám rozhoduje, která činnost je pro něj hlavním zdrojem příjmů.
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být za příslušný kalendářní měsíc coby rozhodné období odvedeno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc.
Minimálním vyměřovacím základem se zaměstnavatelé naopak nezabývají u osob uvedených jako výjimky v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), kdy se nejčastěji jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát.
Vždy však musí mít zaměstnavatelé na paměti, že jejich prvořadým úkolem vůči zdravotním pojišťovnám je odvést pojistné za zaměstnance včas a ve správné výši.
PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELEM
Přihlašování a odhlašování zaměstnanců bylo do konce roku 2007 bezprostředně navázáno na vznik, resp. zánik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. V důsledku zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu 1. ledna 2008 se ve zdravotním pojištění změnily i podmínky pro plnění oznamovací povinnosti, kdy přihlašování a odhlašování zaměstnanců má svoji speciální právní úpravu, uvedenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"). Obecně platí, že povinnost zaměstnavatele platit za své zaměstnance část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.
Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. To znamená, že je-li v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do zaměstnání například státní svátek 1. 5. 2025, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem "P" na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele k tomuto datu bez ohledu na to, který den zaměstnanec skutečně začne pracovat.
U dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Podívejme se nyní formou dotazů z praxe na postupy zaměstnavatele při zaměstnávání studentů v aktuálně platných podmínkách zdravotního pojištění.
Příklad č. 1
Příjem studenta zaměstnaného na základě pracovní smlouvy činí v červenci 15 200 Kč a v srpnu 16 800 Kč. Musí být u studenta dodržen minimální vyměřovací základ?
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta-brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu i do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u studenta dle § 3 odst. 8 písm. e) ZPZP vždy skutečně dosažený příjem, žádný dopočet se neprovádí. Odlišně se postupuje například při zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole – viz dále.
Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. posledních prázdnin nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium řádně ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSSP"), a ani nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Poznámka: Specificky se postupuje u studentů prvně studujících v doktorském studijním programu podle podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP.
Příklad č. 2
Student ukončil střední školu maturitou v květnu a po prázdninách již nebude pokračovat v dalším studiu. Má sjednanou brigádu, pracovní činnost bude vykonávána v období od 3. 7. do 31. 7. Na základě dohody o pracovní činnosti činí výše odměny 16 000 Kč. V měsíci srpnu pracovat nebude.
Do konce června platí za tohoto studenta pojistné na zdravotní pojištění stát. Vzhledem k tomu, že uzavřená dohoda o pracovní činnosti (s příjmem podléhajícím odvodu pojistného zaměstnavatelem) netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, je tento bývalý student i nadále nezaopatřeným dítětem, osobou, za kterou platí pojistné stát.
Povinnosti zaměstnavatele:
-
nejpozději do 11. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny (u které je bývalý student pojištěn) prostřednictvím formuláře "Hromadné oznámení zaměstnavatele" k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem "P" s datem 3. 7.,
-
protože zaměstnání netrvá po celý kalendářní…
