ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PO 1. 1. 2013

     V následujícím textu jsou charakterizovány podmínky platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2013 rozdělené do dvou částí. V první části je provedena charakteristika změn účinných k tomuto datu. Ve druhé jsou připomenuty změny přijaté již v průběhu roku 2012, které přecházejí i do právní úpravy platné po 1. lednu 2013.

     Ve vybraných segmentech zdravotního pojištění se po datu 1. ledna 2013 projeví zvýšení průměrné mzdy pro tento rok.

     Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočet výše průměrné mzdy pro rok 2013 je uveden v bodě týkajícím se minima OSVČ v roce 2013. Ostatní hodnoty, odvozené od průměrné mzdy, jsou blíže rozebrány v dalším textu.

     Institut průměrné mzdy ovlivňuje:

• u zaměstnavatele problematiku posuzování zaměstnané osoby z hlediska její účasti na zdravotním pojištění včetně placení pojistného, to znamená, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance („rozhodná“ částka 2 500 Kč),

• u OSVČ placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ a z této hodnoty se vypočítává i minimální výše zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmů,

• u obou skupin současně při stanovení maximálního vyměřovacího základu (v letech 2008-2012, podmínky pro léta 2013-2015 jsou vysvětleny v dalším textu) a prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu v situaci, kdy zdravotní pojišťovna stanovuje vůči nesvědomitému plátci pravděpodobnou výši pojistného.

     Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být u vybrané skupiny osob jako zaměstnanců dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce tzv. „započitatelného“ příjmu. Do konce roku 2011 byly touto rozhodnou částkou 2 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2012 se tato částka zvýšila na 2 500 Kč (blíže viz § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, doprovodně s nařízením vlády č. 410/2011 Sb.) a platí i v roce 2013. Tento postup použije zaměstnavatel u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4.-6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZoVZP“), kdy se konkrétně jedná o:

1. členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni,

2. osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,

3. dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.

     Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší. Hranice příjmu 2 500 Kč platí i pro dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.

     Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí 25 093 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0315. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2013 ve výši 25 884 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2013 je tímto určen sazbou 50 % z částky 25 884 Kč, tj. 12 942 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2013 se vypočte jako 13,5 % z částky 12 942 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2013 z dosavadních 1 697 Kč na 1 748 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 1 748 Kč je 8. únor 2013.

     Alespoň minimální zálohu 1 748 Kč tak po 1. 1. 2013 platí ty OSVČ:

• pro které je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů a platily v roce 2012 zálohy nižší než 1 748 Kč,

• které v roce 2013 zahajují samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, pokud si samy nestanoví zálohu vyšší.

     Institut maximálního vyměřovacího základu doznal v oblasti zdravotního pojištění podstatné změny v roce 2008. Do roku 2007 se tato problematika dotýkala pouze osob samostatně výdělečně činných, u kterých bylo toto maximum (neboli 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) stanoveno částkou 486 000 Kč, přičemž z této horní hranice se odvozovala i maximální výše zálohy OSVČ, která tehdy činila 5 468 Kč. Podstatná změna, účinná od 1. 1. 2008, vycházela ze skutečnosti, že:

• poprvé v historii českého systému veřejného zdravotního pojištění bylo maximum řešeno i u zaměstnanců (zaměstnavatelů),

• částka maximálního vyměřovacího základu byla sjednocena pro zaměstnance i OSVČ a pro léta 2008 a 2009 byla stanovena na úrovni 48násobku průměrné mzdy

• v letech 2010-2012 bylo toto maximum zvýšeno na 72násobek průměrné mzdy.

     Tímto postupem byli z hlediska placení pojistného poměrně výrazným způsobem zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy.

     S účinností od 1. 1. 2013 se v tomto směru situace zásadně mění. Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění se ruší maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že po toto období nebudou účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné, ale vyměřovacím základem bude u zaměstnance dosažený příjem a u OSVČ pak 50 % příjmů po odpočtu výdajů - u obou skupin bez omezení horní hranicí.

     V roce 2013 budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném, který vznikl v některém z roků 2008- 2012. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném vzniklém v tomto období potvrzují zaměstnavatelé na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.

     Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2013 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, což je hodnota 25 093 Kč (viz výše). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 37 639,50 Kč (1,5 × 25 093), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 082 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (2 541 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

     S účinností od 1. 1. 2013 jsou „státními“ pojištěnci i příjemci starobní penze…