Dotaz č. 1
Jak se postupuje v případě nároku na slevu na pojistném při
uzavření dalšího navazujícího pracovního poměru? Posuzuje se každý pracovní
poměr samostatně (a není tudíž možné nárok na slevu posuzovat stejně jako u
prodloužení stávajícího pracovního poměru)?
Podle
§ 21a odst. 2 zákona č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 221/2009 Sb. (dále jen ZoPSZP), je
jednou z podmínek nároku na slevu na pojistném to, že zaměstnání zaměstnance
trvalo po celý kalendářní měsíc. Pokud tedy skončí jeden pracovní poměr v
průběhu kalendářního měsíce (například 15. dne v měsíci) a ihned od
následujícího dne vznikne nový pracovní poměr k témuž zaměstnavateli (například
od 16. dne v měsíci), jedná se o dva pracovní poměry v jednom kalendářním
měsíci a není splněna podmínka, že zaměstnání musí trvat po celý kalendářní
měsíc. Proto sleva na pojistném za tento kalendářní měsíc nebude náležet.
Každý pracovní poměr se posuzuje samostatně.
Není přitom podstatné, že podle
§ 10 odst. 4 zákona č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v případě bezprostředně navazujících
pracovních poměrů nedochází k zániku nemocenského pojištění. Pro účely
mimořádné slevy na pojistném podle čl. II zákona č. 221/2009 Sb., kterým se
mění zákon č. 589/1992 Sb., se berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž
zaměstnání trvá k 31. srpnu 2009, a rovněž se nepřihlíží k předchozím
zaměstnáním v roce 2009, která netrvají k tomuto dni, byť by zaměstnání, které
trvá k tomuto dni, bezprostředně navazovalo na předchozí zaměstnání skončené v
roce 2009.
Dotaz č. 2
U některých zaměstnanců, u nichž jsou sice naplněny podmínky
pro uplatnění slevy, jsou jejich příjmy hrazeny z dotace nebo refundovány.
Můžeme za těchto podmínek uplatnit mimořádnou…