Spory týkající se porušování práv a povinností týkajících se rovného zacházení či diskriminace iniciuje zpravidla zaměstnanec. Ovšem důkazní břemeno nese zaměstnavatel.
Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen (zpravidla zaměstnanec), právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Toto zadostiučinění může mít i povahu morální satisfakce (např. veřejná omluva).
V případě, že takové zjednání nápravy nebylo postačující, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře…