Pravidla pro spolupráci s odborovou
organizací
Zaměstnavatel ............ (název a sídlo,
IČ)
Těmito pravidly se upravují způsoby
spolupráce s odborovou organizací a stanoví se, kteří zaměstnanci ...... (název firmy) jsou v jednotlivých záležitostech oprávněni jednat
jménem zaměstnavatele. Za odborovou organizaci
jedná její orgán, který je k tomu oprávněn
podle stanov nebo na základě zmocnění.
Odborová organizace působí u zaměstnavatele
a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle jejích stanov a
alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.
Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen
odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem
odborové organizace. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají
dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky
upravené § 286 odst. 3 ZP. Odborová organizace, která přestane tyto podmínky
splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.
1. Spolupráci zaměstnavatele s odborovou
organizací upravují příslušná ustanovení zákoníku práce (zejména § 22 až 29, 276 až 280, 286, 287).
Tato spolupráce se uskutečňuje:
- projednáním,
- dohodou,
- povinností informovat,
- právem kontroly odborové organizace,
- kolektivním
vyjednáváním.
2. Projednání předchází požadavek
zaměstnavatele o stanovisko odborové
organizace. Uskutečňuje se ve vzájemně dohodnuté lhůtě přímým jednáním tak, aby
vedlo k dosažení shody. Nedosáhne-li se shody, zaměstnanec oprávněný
k jednání za zaměstnavatele, předá věc k projednání nejblíže vyššímu
vedoucímu zaměstnanci a v závažných případech statutárnímu orgánu zaměstnavatele (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) - zaměstnavateli (je-li zaměstnavatelem
fyzická osoba).
3. Dohodou se rozumí spolurozhodování,
tedy souhlas odborové organizace či rozhodnutí učiněné v dohodě s ní, kdy
právní jednání (do 31. 12. 2013 označované jako právní úkon) učiněné zaměstnavatelem
bez tohoto souhlasu (dohody) je buď neplatné nebo je sice platné, avšak právně napadnutelné.
Neplatnost právního jednání v tomto případě
nastává, je-li pro toto jednání výslovně stanovena zákonem (např. vydání
pracovního řádu - § 306 odst. 4).
4. Při informování předává odborové
organizaci pověřený zaměstnanec zaměstnavatele
podklady o pracovněprávních a ekonomických (zejména mzdových) záležitostech
týkajících se zaměstnanců (§
279 a 287), a to v dohodnutém rozsahu a lhůtách.
5. Při výkonu kontrolní činnosti,
ke které je odborová organizace oprávněna v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci (§
322), spolupracuje
s ní pověřený zaměstnanec zaměstnavatele v potřebném rozsahu tak, aby bylo dosaženo výsledků, na které je
kontrola zaměřena.
6. Při kolektivním vyjednávání se
obě smluvní strany řídí zákoníkem práce (§
22 až 29) a zákonem o kolektivním vyjednávání.
Alt.1
7. Za zaměstnavatele přitom jednají:
a) v pracovněprávní oblasti ........... (příslušný
útvar nebo referent, popřípadě jednotliví vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti
- uvede se konkrétně kdo),
b) v ekonomické (zejména mzdové) oblasti
............ (zpravidla útvar pověřený
touto oblastí, popřípadě vedoucí ekonomického úseku),
c) v ostatních oblastech kolektivního vyjednávání
(např. zaměstnanecké výhody, pracovní podmínky) jednotlivé útvary, do jejichž působnosti spadají projednávané
otázky,
d) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci příslušní vedoucí zaměstnanci.
K uzavření kolektivní smlouvy je oprávněn
výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele - právnické osoby, zaměstnavatel
- fyzická osoba),
Alt.2
7. Za zaměstnavatele jednají s odborovou
organizací zaměstnanci zaměstnavatele, kteří jsou k tomuto jednání oprávněni podle organizačního řádu. K uzavření
kolektivní smlouvy je oprávněn výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele
- právnické osoby, zaměstnavatel - fyzická osoba),
8. Funkcionářům odborové organizace
poskytne zaměstnavatel k výkonu jejich činnosti pracovní volno s náhradou mzdy
nebo platu v nezbytně nutném rozsahu. Činností se rozumí výkon oprávnění
odborové organizace ve smyslu předchozích
ustanovení. Zaměstnancům - členům odborové organizace poskytne zaměstnavatel
pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu
- pro konání voleb,
- pro schůzovou činnost, pokud ji nelze
vykonat v době volna.
9. Zaměstnavatel poskytne odborové
organizaci bezplatně......... (místnost
s vybavením, uvede se konkrétně) a uhradí náklady spojené s údržbou a
technickým provozem této místnosti. Bezplatně poskytne rovněž podklady potřebné
pro výkon jeho oprávnění.
10. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům
konání voleb do odborového orgánu v termínu a na místě dohodnutém
s dosavadním odborovým orgánem, a to v pracovní době.
Poznámka:
Body 8, 9 a 10 není třeba uvádět, je-li
takové ujednání obsaženo v kolektivní smlouvě.
11. Tato pravidla vstupují v účinnost dnem
........
V .......... dne ..........
......................................
zaměstnavatel
(oprávněný orgán)
Příloha:
Přehled druhů spolupráce odborové
organizace a zaměstnavatele podle jednotlivých oblastí činnosti tak, jak
vyplývají ze zákoníku práce, popř. z jiných předpisů
Spolurozhodování:
- příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (§
225) a jeho čerpání (§ 3 odst. 1 vyhl. o FKSP)
- výpověď nebo
okamžité zrušení pracovního poměru, jde-li o člena odborového orgánu (§
61 odst. 2 až 4)
- vydání pracovního řádu (§
306 odst. 4)
- určení hromadného čerpání dovolené (§
220)
- dohoda o výši
poskytované náhrady mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele (§
209 odst. 2 - částečná nezaměstnanost)
- dohoda o
organizaci školení k BOZP (§
108 odst. 5)
- dohoda o srážení
členských příspěvků [§
146 písm. c)]
- písemný rozvh čerpání dovolené (§ 217 odst. 1)
Projednání:
- hromadné propouštění,
BOZP, ekonomická situace, normování práce, organizace práce, mzdový systém,
systém školení, pracovní podmínky, opatření týkající se většího počtu zaměstnanců
(§
280, §
287 odst. 2),
- převody zaměstnanců
[§ 280 odst. 1 písm. d), § 338 až 16271,,262_2006 Sb./§
338 (20060825)T342]2006 Sb./§
280 (20060825)T60825)T60825)T
- vydávání pracovněprávních předpisů, návrhy ostatních předpisů
týkajících se zaměstnanců (§
320)
- převedení zaměstnance na jinou práci (§
46)
- hromadné propouštění (§
62 odst. 3)
- výpověď nebo
okamžité zrušení pracovního poměru (§
61 odst. 1)
- hromadná úprava
pracovní doby, práce přesčas, nařízení práce ve dnech pracovního klidu a
v noci (§
99),
- stanovení výplatního termínu (§
141 odst. 3)
- projednání pracovního úrazu (§
105 odst. 1)
- účast na řešení
otázek BOZP (§
108 odst. 1, 2 a 6),
- zavádění a změny
norem spotřeby práce (§ 300)
- výše požadované
náhrady škody přesahující 1000 Kč (§ 263 odst. 3)AW,16196,,262_2006 Sb./§ 263 (20060825)T
- rozhodnutí o neomluvené absenci (§ 348 odst. 3)
Informace:
- vývoj mezd, ekonomická situace, organizační opatření, vývoj zaměstnanosti,
pracovní podmínky, opatření v oblasti BOZP, nabídka volných pracovních míst (§
279)
- nově sjednané pracovní poměry (§
38 odst. 3)
- hromadné propouštění (§
62 odst. 2)
- přehled rozvázaných pracovních poměrů (§
61 odst. 5)
- omezení pracovních rizik (§
108 odst.3 a 4)
- přechod práv a
povinností (§
339)
- vývoj mezd a platů (§
287 odst. 1)
Poznámka:
Podle zákona o zaměstnanosti má zaměstnavatel
povinnost informovat zaměstnance agentury práce k němu dočasně přidělené
o nabídce volných pracovních míst. I když tu nejde o informaci pro odborový
orgán, je vhodné, zapracuje-li zaměstnavatel tuto povinnost do svého vnitřního
předpisu (např. do organizačního nebo pracovního řádu).
Kontrola:
- opatření
v oblasti BOZP (§
322)
Poznámky:
1. Nejsou uvedena ustanovení, podle kterých je třeba
výhradně ujednání v kolektivní smlouvě. Jde např. o vyrovnávací období při uplatnění nerovnoměrného
rozvržení pracovní doby (§
78 odst. 1 písm. m)), konta pracovní doby (§ 86 odst. 3,) a celkového
rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4), dále při sjednání úrovně zaručené
mzdy (§ 112 odst. 2). Kromě toho je třeba ujednání v kolektivní
smlouvě i v dalších případech u zaměstnavatelů, u nichž působí odborová
organizace, např. zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy (§ 79 odst. 3)
a cenově zvýhodněné poskytování stravy (§ 236 odst. 3). Úpravy je možné
provést i vnitřním předpisem s výjimkou zavedení konta pracovní doby podle
§ 86 odst. 1 ZP. Jestliže působí u zaměstnavatele odborová organizace, smí
zavést konto pracovní doby pouze kolektivní smlouva. V ostatních případech
však může zaměstnavatel podle svého uvážení upravit okruhy shora uvedených
otázek ve vnitřním předpisu anebo v kolektivní smlouvě. Je však možné, aby
odborová organizace se zaměstnavatelem sjednala v kolektivní smlouvě, že i
nadále bude zaměstnavatel vydávat vnitřní předpis jen tehdy, pokud je
k tomu kolektivní smlouvou zmocněn.
2. Výčet všech výše uvedených ustanovení nemusí být úplný, protože
povinnost některé z forem spolupráce s odborovou organizací je často
uváděna přímo u jednotlivých ustanovení zákoníku práce a při jeho rozsahu mohlo
některé takové ustanovení autorovi při veškeré snaze…