Dotaz
Po vzájemné dohodě poskytujeme našim zaměstnancům neplacené volno buď po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. Někdy se jedná o jeden den nebo dokonce i o půldny neplaceného volna. A dochází i k situacím, kdy má zaměstnanec čerpající neplacené volno příjem nižší než minimální mzda. Jak máme postupovat ve zdravotním pojištění?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 5 písm. a) ZVZP
-
§ 7 odst. 1 ZVZP
-
§ 8 odst. 4 ZVZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
V souvislosti s poskytováním neplaceného volna platí ve zdravotním pojištění tato základní zásada, že pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo také neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ vychází z minimální mzdy.
Naopak, u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle § 3 odst. 8 ZPZP (např. se jedná o osoby, za které platí pojistné stát), není důležité, zda neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
Postup zaměstnavatele při řešení jednotlivých situací si předvedeme formou příkladů. Nejprve se budeme zabývat případy, kdy musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, tj. tehdy, když zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.
Příklad č. 1
Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.
Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč ve výši 2 808 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 ZPZP.
Příklad č. 2
Vyměřovací základ zaměstnance činí 31 200 Kč, současně mu bylo poskytnuto šest dnů neplaceného volna.
Při sazbě 13,5 % z částky 31 200 Kč činí pojistné 4 212 Kč. Jedna třetina (1 404 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (2 808 Kč) uhradí zaměstnavatel.
Příklad č. 3
Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 18 000 Kč, současně měl dva dny neplaceného volna.
Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto: ze skutečně dosaženého příjmu 18 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 2 430 Kč. Jednu třetinu (810 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 620 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 2 800 Kč ve výši 378 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 808 Kč je zaměstnanci sraženo 1 188 Kč (810 + 378), zaměstnavatel hradí 1 620 Kč.
Obdobně jako v předcházejícím příkladu nepřihlíží zaměstnavatel k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.
Příklad č. 4
Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?
Pokud výše odměny nedosahuje částky 20 800 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle postupu v příkladu č. 3. Je-li částka odměny 20 800 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.
Příklad č. 5
V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik…
