Čerpání dovolené

2.7.6 Čerpání dovolené

JUDr. Vladimír Treybal, doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců (§ 217 odst. 1 ZP). Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, neznamená to, že by tento rozvrh vydávat nemusel, ale vydává jej sám.

Přitom:

• rozvrh čerpání dovolené má být sestaven tak, aby si zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou, na kterou mu v tomto roce vznikl nárok, zpravidla vcelku a do konce roku,

• čerpání dovolené bylo v souladu nejen se zájmy vyplývajícími ze zaměstnavatelova provozu (např. z předem známého rozvržení zakázek), ale i s oprávněnými zájmy zaměstnanců (např. v době prázdnin u zaměstnanců s dětmi s povinnou školní docházkou),

• pokud zaměstnavatel určí čerpání dovolené v několika částech, musí jedna z nich činit alespoň dva týdny vcelku, může se však se zaměstnancem dohodnout i jinak,

• určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratším termínu.

Dále při čerpání dovolené platí, že

• zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení, je nemocen nebo na rodičovské dovolené, zaměstnankyně též na mateřské dovolené,

• v době ostatních překážek v práci na straně zaměstnance může zaměstnavatel určit nástup dovolené jen na žádost zaměstnance (§ 217 odst. 4 ZP),

• do doby dovolené se nezapočítávají svátky (§ 219 odst. 2 ZP) a případné náhradní volno za práci ve svátek, které spadá do dovolené, musí být určeno na jiný den,

• zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu vznikly bez jeho zavinění v souvislosti se změnou termínu nástupu na dovolenou anebo s odvoláním z dovolené (§ 217 odst. 3 ZP),

• zaměstnavatel může určit čerpání dovolené i zaměstnanci, kterému na dovolenou dosud nárok nevznikl (obvykle proto, že ještě neodpracoval 60 dnů), avšak je reálný předpoklad, že tento zaměstnanec do konce roku nebo do skončení pracovního poměru podmínky nároku splní. Pokud se však tento předpoklad nenaplní, je zaměstnanec povinen vrátit náhradu mzdy (platu) za dovolenou, na kterou nevznikl nárok (§ 222 odst. 5 ZP),

• dovolená se přerušuje, nastoupí-li zaměstnanec na vojenské cvičení nebo ošetřuje-li člena rodiny (s výjimkou případů, kdy zaměstnanec o určení nástupu na tuto dobu požádal), byl-li uznán práce neschopným a dále se přerušuje nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou (§ 219 odst. 1 ZP).

Zákoník práce v souladu s čl. 7 směrnice ES 2003/88/ES:

• ukládá zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby si ji mohl vyčerpat v roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo, pokud tomu nebrání provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo překážky v práci na straně zaměstnance (§ 218 odst. 1 ZP),

• stanoví, že nemohl-li zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. pro nemoc) nebo pro naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího roku (odst. 2),

• stanoví, že nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně, práce neschopným, nebo z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, určí toto čerpání po skončení uvedených překážek (§ 218 odst. 3 ZP),

• stanoví, že u zaměstnance, jemuž zaměstnavatel neurčil nástup dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku po vzniku nároku na dovolenou, má právo určit čerpání dovolené rovněž sám zaměstnanec. Ten je povinen čerpání písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení,

• ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 ZP). Stanoví, že se náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou poskytuje jen tehdy, pokud na ni zaměstnanci vznikl nárok (§ 222 odst. 3 ZP).

Zákoník práce pamatuje i na zvláštní případ, který může nastat při určení čerpání dovolené. Jde o povinnost zaměstnavatele vyhovět zaměstnankyni, která požádala o určení čerpání své dovolené tak, aby navazovala na její mateřskou dovolenou, nebo zaměstnanci, který čerpal rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (§ 217 odst. 5 ZP). V tomto případě je nutno pečlivě určit nárok na dovolenou vzhledem k tomu, že uvedené doby i doba dovolené se posuzují jako výkon práce, zatímco rodičovská dovolená po uplynutí těchto dob už výkonem práce není, takže – pokud zaměstnankyně nebo zaměstnanec uvedeného práva nevyužijí a o poskytnutí dovolené nebo její části nepožádají, může dojít k jejímu krácení, avšak jen v případě, že již nebyla vyčerpána před nástupem na rodičovskou dovolenou (§ 223 odst. 1 ZP).

Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací určit hromadné čerpání dovolené (§ 220 ZP) nazývané obyčejně celozávodní dovolenou, obvykle ve větších průmyslových podnicích s výraznou dělbou práce, kde by čerpání dovolené vyššího počtu zaměstnanců mohlo narušit výrobní proces, nebo např. v divadlech po dobu divadelních prázdnin. Tato hromadná dovolená nesmí činit více než dva týdny (u uměleckých souborů 4 týdny). Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů zákoník neumožňuje, takže nepřichází v úvahu např. ve státní správě.

V souvislosti s hromadnou dovolenou se může vyskytnout otázka, jak postupovat u zaměstnanců, kterým do doby začátku hromadné dovolené nárok na dovolenou nevznikl. V tomto případě je několik možností:

• poskytnout těmto zaměstnancům v dohodě s nimi neplacené pracovní volno,

• převést zaměstnance v dohodě s nimi po přechodnou dobu na jiné pracoviště, pokud zaměstnavatel takovou možnost má,

• posuzovat tento případ jako překážku na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP), což je však pro zaměstnavatele nevýhodné, protože jim musí vyplácet náhradu mzdy,

• zaměstnancům, u nichž je předpoklad, že do konce roku podmínky pro vznik nároku na dovolenou splní, dovolenou v rámci hromadné určit s tím, že náhradu mzdy vrátí, pokud jim nárok nevznikne.