č. 2835/2013 Sb. NSS, Pobyt cizinců: závažné narušení veřejného pořádku
č. 2835/2013 Sb. NSS
Pobyt cizinců: závažné narušení veřejného pořádku
k § 75 odst. 2 písm. f) a § 119 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 217/2002 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 428/2005 Sb. a č. 161/2006 Sb.*) (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Naplnění pojmu závažného narušení veřejného pořádku užitého v § 75 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 31.12. 2010, nelze ztotožnit s jakýmkoliv protiprávním jednáním cizince. Musí jít o jednání vskutku závažné (intenzitou, nebo významem chráněného zájmu, proti němuž směřuje) a aktuální, byť v porovnání s § 119 odst. 2 písm. b) citovaného zákona naplní tento pojem i jednání méně intenzivní a méně aktuální.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2013, čj. 1 As 175/2012-34)
Prejudikatura: č. 2420/2011 Sb. NSS.
Věc: Vasyl L. proti Ministerstvu vnitra o povolení k trvalému pobytu, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 25. 5. 2009 podal žalobce žádost o povolení k trvalému pobytu. Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 10. 2009 žádost zamítl z důvodu, že žalobce závažným způsobem narušil veřejný pořádek. Trestním příkazem byl totiž v roce 2006 uznán vinným, že v podnapilém stavu napadl policisty Policie České republiky a strážníky Městské policie Kutná Hora, čímž spáchal trestný čin výtržnictví a trestný čin útoku na veřejného činitele.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce rozklad. Poukazoval v něm především na to, že uvedené trestní odsouzení je již zahlazeno, jednalo se o ojedinělý exces z jinak bezproblémového chování na území České republiky. Ministr vnitra rozhodnutím ze dne 8. 2. 2010 rozklad zamítl, neboť se ztotožnil s tím, že deliktní jednání žalobce představuje závažné narušení veřejného pořádku.
Žalobce napadl rozhodnutí ministra vnitra žalobou u Městského soudu v Praze. Ten však žalobu jako nedůvodnou zamítl. Městský soud uvedl, že pojem „veřejný pořádek“ a „narušení veřejného pořádku závažným způsobem“ jsou neurčité právní pojmy. Žalovaný řádně objasnil, co je obsahem těchto pojmů, z rozhodnutí je patrné, jaká kritéria považoval za rozhodná a jakými úvahami se řídil při jejich právním hodnocení. Městský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že jednání žalobce představuje porušení veřejného pořádku, tak jak byl správními orgány vymezen, a to způsobem, který lze považovat za závažný. Zahlazení odsouzení žalobce neznamená, že se jednání nedopustil, a tedy že by k němu nemohl žalovaný při svém rozhodování v rámci řízení o povolení trvalého pobytu přihlédnout a hodnotit ho jako závažné porušení veřejného pořádku.
Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které namítl, že žalovaný i městský soud nesprávně vyložili pojem „závažné narušení veřejného pořádku“ a chybně jej aplikovali na jeho případ. Tento pojem je třeba vykládat eurokonformně a restriktivně. Narušením veřejného pořádku může být jen takové jednání, které bude představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. Stěžovatel se dopustil pouze…
