dnes je 29.3.2024

Input:

č. 1221/2007 Sb. NSS, Daňové řízení: zákaz dvojího zdanění

č. 1221/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: zákaz dvojího zdanění
k § 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř“)
k § 23 odst. 4 písm. d) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1998 (v textu též „ZDP“)
I. Obsahem správy daně je právo činit jen ta opatření, která jsou potřebná ke správnému a úplnému stanovení daňové povinnosti, nikoliv zajistit si platbu daně z téže částky dvakrát.
II. Princip zákazu dvojího zdanění je nutno respektovat nejen v případě, kdy platná právní úprava umožňuje zdanit jeden a tentýž příjem u dvou daňových subjektů, ale i v případě, kdy se jedná o dvojí zdanění jednoho a téhož příjmu u jednoho a téhož daňového subjektu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, čj. 9 Afs 16/2007-87)
Prejudikatura: srov. nálezy Ústavního soudu č. 145/2003 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 666/02) a č. 39/2004 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 667/02).
Věc: Dušan M. proti Finančnímu ředitelství v Plzni o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalovaného.

Dodatečným platebním výměrem Finančního úřadu v Chodově byla žalobci na základě provedené daňové kontroly dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1998 ve výši 110 181 Kč.
Žalobce brojil proti tomuto rozhodnutí odvoláním, které žalovaný dne 7. 1. 2005 zamítl.
Žalobce proto podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Krajský soud v Plzni shledal z části důvodnou, a to ve věci namítaného nesprávného dvojího zdanění jednoho a téhož příjmu, a rozsudkem ze dne 31. 10. 2006 rozhodnutí žalovaného zrušil. V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že fakturovaný příjem byl daňovému subjektu hrazen jeho odběratelem postupně. První splátka ve výši 50 000 Kč byla uhrazena dne 12. 12. 1997 a podrobena dani z příjmů v celkové hodnotě v roce 1997, tj. včetně částky připadající na daň z přidané hodnoty ve výši 7040 Kč, zatímco druhá splátka ve výši 40 000 Kč, uhrazená dne 23. 3. 1998, byla podrobena dani ve zdaňovacím období roku 1998 pouze ve výši 32 960 Kč, po snížení částky 7040 Kč, připadající na 5% daň z přidané hodnoty. Dle závěru soudu měl žalobce postupovat naopak, tj. nejprve v souladu s čl. VI odst. 8 přílohy č. 1 k opatření Ministerstva financí, čj. 2821/71 702/19957, kterým se stanoví postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví (dále jen „Opatření MF“), snížit o částku 7040 Kč připadající na daň z přidané hodnoty první splátku přijatou v roce 1997 a zbylou část zaúčtovat do příjmů, které ovlivňují základ daně z příjmů roku 1997, zatímco v roce 1998 měl podrobit dani z příjmů celou přijatou částku, tj. částku ve výši 40 000 Kč. Pokud však žalobce postupoval tak, že v roce 1997 nesprávně podrobil dani z příjmů celou částku včetně daně z přidané hodnoty a v roce 1998 podrobil dani z příjmů částku o nesprávně v předchozím kalendářním roce zdaněnou daň z přidané hodnoty nižší, pak je nutno správními orgány v roce 1998 doměřenou částku připadající na daň z přidané hodnoty ve výši 7040 Kč podřadit pod § 23 odst. 4 písm. d) ZDP, neboť se jedná o
Nahrávám...
Nahrávám...