Dotaz
Zaměstnáváme poměrně velký počet zaměstnanců na dohody o pracovní činnosti (DPČ). Od 1. ledna 2023 jsme jako zaměstnavatelé povinni platit u těchto dohod pojistné až při příjmu alespoň 4 000 Kč.
Bylo by možné přiblížit další podmínky, které musí zaměstnavatel vzít v úvahu v situaci, kdy zaměstnává osoby na základě dohody o pracovní činnosti ("DPČ")?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Nařízení vlády č. 465/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012
Odpověď
Ve zdravotním pojištění platí, že pokud není u zaměstnance pracujícího na DPČ dosaženo od ledna 2023 příjmu zakládajícího účast na zdravotním pojištění (4 000 Kč), pak pro zaměstnavatele nevznikají v této souvislosti žádné povinnosti. Současně také platí, že pokud nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním, například formou DPČ, nastupuje pro něj povinnost řešit svoji situaci se zdravotní pojišťovnou, kde se může zaregistrovat buď jako osoba samostatně výdělečně činná (případně výkonem činnosti v režimu paušální daně), nebo může být za něj plátcem pojistného stát.
Nevyužije-li ani jednu z těchto možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 2 336 Kč (od 1. 1. 2023). Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, například výkonem výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 nebo využití institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.
Naopak, je-li výší příjmu dosaženo částky 4 000 Kč, přihlašuje zaměstnavatel osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona.
Podle nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.
"Rozhodná částka" příjmu 4 000 Kč, platná pro kalendářní měsíc roku 2023, za který se pojistné odvádí, vychází pro účely zdravotního pojištění právě z hodnoty průměrné mzdy. Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Výše rozhodné částky se v uplynulých letech vyvíjela následovně:
-
400 Kč v roce 2008
-
2 000 Kč v letech 2009 – 2011
-
2 500 Kč v letech 2012 – 2018
-
3 000 Kč v letech 2019 - 2020
-
3 500 Kč v letech 2021 a 2022
Při placení pojistného u DPČ (více DPČ u téhož zaměstnavatele) postupuje zaměstnavatel s účinností od 1. ledna 2023 následovně:
1. Zúčtovaný příjem je nižší než 4 000 Kč
Zaměstnání nevzniká, zdravotní pojištění se neplatí, pojištěnec si řeší svůj pojistný vztah některou ze zákonných variant – například jiný zaměstnáním, zakládajícím účast na zdravotním pojištění.
2. Zúčtovaný příjem činí alespoň 4 000 Kč a současně je nižší než 17 300 Kč
V tomto případě musí zaměstnavatel přihlédnout ke skutečnosti, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu či nikoliv.
a) minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3…
