9.12 Slevy na dani z příjmů zaměstnavatele z titulu zaměstnávání osob
se zdravotním postižením
Ing. Renata Konvičná, Jaroslava Pfeilerová
Podle § 35 odst. 1 ZDPř se poplatníkům
uvedeným v § 2 (tj. fyzickým osobám) a § 17 (tj. právnickým osobám) daň za
zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než
nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku,
anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové
přiznání, snižuje o
-
částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním
postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a o poměrnou
část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu
těchto zaměstnanců desetinné číslo,
-
částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším
zdravotním postižením a o poměrnou část z této částky, je-li výsledkem
průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Nahoru Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní
společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku,
která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za
veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Nahoru Osoby se zdravotním postižením
Kdo je osobou se zdravotním postižením, případně s těžším zdravotním
postižením, stanoví § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších přepisů (viz Zaměstnávání osob se zdravotním postižením).
Nahoru Postup při výpočtu slevy
Pro výpočet slev podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDPř je
rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním
postižením. Ten se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců se
zdravotním postižením jako podíl celkového počtu hodin, který těmto
zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané
pracovní doby po dobu (délce) trvání pracovního poměru v období, za které se
podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího
na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními
právními předpisy.
Do celkového počtu hodin se nezapočítávají:
-
neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v
práci,
-
neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního
volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud
zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho
osoby, a
-
neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti
nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo
sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo
karantény podle zvláštního právního předpisu či nemocenské z nemocenského
pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny
dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci podle § 192 odst. 1 ZP nepřísluší.
Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská
dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé
uvolnění pro výkon veřejné funkce.
Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
První tři dny pracovní neschopnosti, za které nepřísluší zaměstnanci
náhrada mzdy nebo platu, se zahrnují do pracovní doby při výpočtu slevy na dani
z titulu zaměstnávání postižených zaměstnanců.
Příklad: Zaměstnanec, který měl invalidní důchod, přešel do starobního
důchodu, protože ten byl pro něj výhodnější. Pořád však zůstává osobou se
zdravotním postižením. Může zaměstnavatel uplatnit na tohoto zaměstnance slevu
podle § 35
ZDPř?
ZDPř nestanoví, že slevu podle § 35 odst. 1 nemůže uplatnit
zaměstnavatel v případě, že jeho zaměstnanec, osoba se zdravotním pojištěním,
případně s těžším zdravotním postižením, pobírá starobní důchod. Pokud
zaměstnavatel…