dnes je 7.8.2020

Input:

Průměrný výdělek

16.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.3 Průměrný výdělek

Ing. Růžena Klímová

Průměrný výdělek musí svým zaměstnancům vypočítávat každý zaměstnavatel pro účely náhrady mzdy (překážky na straně zaměstnavatele i zaměstnance), pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, pro účely poskytování mzdových příplatků, při odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání, pro stanovení výše odstupného, pro výpočet náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, zejména schodku na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování, a v dalších případech. Pro účely podpory v nezaměstnanosti se používá čistý průměrný výdělek, který je odvozen z hrubého měsíčního průměrného výdělku.

Způsob výpočtu průměrného výdělku stanoví § 351 až § 362 a § 271m ZP. Podle těchto ustanovení se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu (§ 353) a jen, stanoví-li tak zvláštní předpis, jako čistý průměrný výdělek (§ 356 odst. 3). Pro výpočet průměrného výdělku platí tento postup:

  • základem pro výpočet je hrubá mzda dosažená zaměstnancem v rozhodném období za odpracovanou dobu,

  • dochází-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (přichází v úvahu, kdy za práci přesčas je po dohodě se zaměstnancem poskytováno náhradní volno, které nakonec zaměstnavatel z provozních důvodů poskytnout nemůže),

  • rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (popřípadě jeho část), za něž se zjišťuje dosažený výdělek,

  • průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období,

  • část kalendářního čtvrtletí se používá jen při vzniku pracovního poměru v tomto čtvrtletí,

  • při odpracování méně než 21 dnů v rozhodném období se použije pravděpodobný výdělek,

  • při použití konta pracovní doby je rozhodným obdobím 12 měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (které činí nejvýše 26 týdnů, je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, nejvýše 52 týdnů),

  • při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použijí dvě rozhodná období (předchozí čtvrtletí a předchozí kalendářní rok) a výhodnější průměrný výdělek se použije pro odškodnění,

  • základní způsob zjišťování průměrného výdělku se stanoví jako hodinový,

  • je-li vyplácena odměna za delší časové období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné použít stanovený způsob zápočtu mzdy (platu) do průměrného výdělku,

  • průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda,

  • stanovený způsob výpočtu průměrného výdělku platí i pro odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s tím, že je-li sjednáno zúčtování odměny z dohody až po vykonání celého úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, na kterou je dohoda uzavřena,

  • při souběhu více zaměstnání, ať u téhož nebo u jiného zaměstnavatele, se zjišťuje průměrný výdělek samostatně.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. a do konce roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 26 500 Kč.

Průměrný hodinový výdělek k 1. 1. následujícího roku = 26 500 : 192 = 138,02 Kč.

Příklad

Příklad 2:

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. června a v září mu byl určen nástup na dovolenou. Potřeba zjistit jeho průměrný výdělek tedy vznikla k 1. září, takže rozhodným obdobím je druhé čtvrtletí. V tomto čtvrtletí však byl zaměstnán jen v červnu, kdy dosáhl hrubé mzdy 25 000 Kč při odpracování 168 hodin v rámci 21 směn, jeho průměrný hodinový výdělek tedy činí 148,81 Kč (25 000 : 168). Pokud by tomuto zaměstnanci byl určen nástup na dovolenou až v říjnu, bylo by rozhodným obdobím třetí čtvrtletí.

Příklad

Příklad 3:

Zaměstnavatel rozhodl o uplatnění konta pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.

Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (příp. do 29. 2.) běžného roku.

Příklad

Příklad 4:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

leden  80 hodin  15 000 Kč  
únor  80 hodin  15 000 Kč  
březen  88 hodin  15 000 Kč  
duben  80 hodin  15 000 Kč  
květen  84 hodin  15 000 Kč  

K 31. 5. bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku.

Výpočet: 15 000 × 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

Příklad

Příklad 5:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána stejně jako v předchozím příkladu na dobu od 1. 1. do 31. 5. Se zaměstnancem však byla sjednána jednorázová odměna ve výši 75 000 Kč.

Průměrný výdělek k 31. 5. bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. a bude činit:

75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky v tomto a předchozím příkladu (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

Příklad

Příklad 6 – náhrada mzdy za dovolenou:

Zaměstnanec, který byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí, odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, 1 den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 69 920 Kč a náhrada