dnes je 24.6.2021

Input:

Péče o děti z pohledu zdravotního pojištění

29.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.4 Péče o děti z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

V tomto článku se zaměříme na poměrně složitou kategorii osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (dále také jen „pečující osoba”, resp. osoby).

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

  • se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo

  • dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo

  • dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

  • dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy (například ve školní družině).

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Tato problematika je ve zdravotním pojištění upravena z hlediska placení pojistného v § 3 odst. 8 písm. c) ZPVZP a jako osoba, za kterou platí pojistné stát, v § 7 odst. 1 písm. k) ZVZP.

Zvýhodnění „pečující” osoby

Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění, například ve skutečnosti, že při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Plnění oznamovací povinnosti

Přijme-li zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného – do zaměstnání osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče a zúčtuje-li jí mzdu zakládající účast na zdravotním pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele” následující:

  1. přihlásí se k platbě pojistného za tuto osobu kódem „P”,
  2. na dalším řádku může oznámit ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kód „T”) ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání, pokud osoba byla v této kategorii evidována. Primárně je však oznámení ukončení této péče povinností osoby samotné, neboť k tomuto dni ještě nebyla zaměstnancem.

Při skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O”, přičemž v dalším období si tato osoba musí určitým způsobem svůj pojistný vztah řešit, zpravidla pokračováním v kategorii osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Placení pojistného ze skutečné výše příjmu

Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Obdobně se v samostatné výdělečné činnosti v takových měsících odvádějí zálohy na pojistné vypočtené z dosaženého vyměřovacího základu v předchozím roce, tyto mohou být tedy nižší než zákonem stanovená minimální výše, případně nemusí být placeny žádné zálohy. Při ročním vyúčtování pojistného osobou samostatně výdělečně činnou nemusí být v těch měsících, kdy je splněna podmínka celodenní osobní a řádné péče, dodržen minimální vyměřovací základ. Nicméně pokud takto pečující osoba začíná podnikat, musí v kalendářním roce, ve kterém samostatnou výdělečnou činnost zahajuje, platit zálohy na pojistné proto, že není osobou, za kterou platí pojistné stát (vykazuje příjmy – viz výše).

Snížení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnavatele

Pokud osoba pečuje o děti celodenně osobně a řádně pouze po část kalendářního měsíce, musí být zaměstnavatelem dodržena při odvodu pojistného poměrná část minimálního vyměřovacího základu dle dále uvedeného Příkladu č. 3.

Nesplnění zákonných podmínek

Pokud osoba nesplňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nemá za této situace v zaměstnání ani v samostatné výdělečné činnosti žádné úlevy. Jestliže taková osoba není po celý kalendářní měsíc zaměstnána nebo nemá příjmy ze své samostatné výdělečné činnosti nebo za ni neplatí z nějakého jiného důvodu pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání), stává se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného.

Příklad

Příklad 1 – zařazení do kategorie „pečujících” osob se zpětnou platností:

Firma zaměstnávala ženy na zkrácený pracovní úvazek (pracující převážně doma), které dosahovaly hrubého příjmu nižšího než minimální mzda. Během uplynulého období byl zaměstnavatelem v rámci zúčtování mzdy prováděn dopočet do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek hradily podle zákona tyto zaměstnankyně (prostřednictvím zaměstnavatele). Posléze se však zaměstnankyně obrátily na zaměstnavatele s oprávněným požadavkem na zařazení do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Tento jejich požadavek zaměstnavatel akceptoval, nicméně tyto pracovnice nárokovaly zařazení do kategorie osob „pečujících o dítě, resp. děti” i za dřívější období. Lze ze strany zaměstnance tento nárok uplatňovat

Nahrávám...
Nahrávám...