Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 565

Dosud nebyla definice soukromých ani veřejných listin v občanském zákoníku obsažena. Tento zdánlivý nedostatek se snaží nový občanský zákoník napravit.

Občanský zákoník, který je co do řazení jednotlivých institutů upořádán tak, že postupuje od obecnějších a jednodušších úprav k úpravám zvláštním a složitějším, proto postavil na první místo soukromou listinu, neboť se jedná o listinu jednodušší a častěji užívanou v občanskoprávních vztazích. O co je však soukromá listina jednodušší, o to je její úprava v občanském zákoníku kontroverznější a problematičtější a bezesporu bude vyvolávat mnoho výkladových problémů.

Definice

Obecně se dá říci, že soukromou listinou je kterákoliv listina, která není listinou veřejnou (§ 567 NOZ).

Větší důraz než na definici pojmu soukromá jistina, zákon klade na stanovení účinků, které tato listina má v občanskoprávních vztazích. Především tento rozdíl je totiž zásadní pro rozlišení soukromé listiny od listiny veřejné.

Pravost a pravdivost listiny

Dle dosud platné právní teorie se rozlišovala pravost listiny a její pravdivost (správnost). Důkaz o pravosti listiny, tedy především co do pravosti podpisu osoby, která listinu podepsala, ležel vždy na straně té osoby, která se listiny dovolávala. Obsah listiny se však považoval za pravdivý, pokud ten, kdo tvrdí opak, tento opak neprokázal. (Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 10. 2000 sp. zn. 22 Cdo 617/99.)

Nový občanský zákoník však zavedl nový princip, kdy stanovil, že u soukromé listiny je na každém, kdo se jí dovolává, aby dokázal jak její pravost, tak i její a správnost.

Výjimky

Vůči určitému okruhu osob, však stačí prokázat, že je zjevné, že určitá osoba listinu podepsala, přičemž pak nastupuje zákonná domněnka pravosti a správnosti listiny, respektive to, že byla pravost a správnost této listiny uznána. Těmito osobami jsou pouze osoba, která listinu podepsala, její dědic nebo ten, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby.

Jedná o zákonnou domněnku vyvratitelnou - důkaz o opaku, tedy o tom, že listina není pravá nebo obsahově správná, však musí v takovém případě přinést druhá strana, než ta, která listinu…