3.2.2.8
§ 8 ZoVZP – Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)
-
§ 2 odst. 1 – osobní rozsah zdravotního pojištění
-
§ 2 odst. 5 – vynětí ze zdravotního pojištění
-
§ 3 – vznik a zánik zdravotního pojištění
-
§ 5 – zaměstnanci, OSVČ a OBZP
-
§ 10 – oznamovací povinnost
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)
NahoruPovinnost platit pojistné
V ustanovení § 8 ZoVZP je specifikováno období, resp. den, od kterého vzniká a následně zaniká povinnost jednotlivých subjektů platit pojistné. V odstavcích 1, 2 a 3 je postupně stanoveno období povinnosti platit pojistné pro pojištěnce, zaměstnavatele i stát. V odstavci 1 je pod písm. d), f) a g) řešen případ návratu z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Po vstupu ČR do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 jsou v přímé návaznosti aplikována koordinační nařízení Evropské unie.
Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004,
obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012.
S účinností od 1. 4. 2012 se tato nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Smyslem těchto pravidel je především určit, který stát je příslušný k výběru pojistného a navazujícímu poskytování dávek.
Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou i nadále upraveny stejným způsobem jakoby Spojené království z EU nevystoupilo.
(Poznámka: pro všechny výše uvedené státy včetně Spojeného království budeme v dalším textu používat pojem "členský stát").
Jakmile český pojištěnec začne v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost (pracovat nebo podnikat), podléhá právním předpisům příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně jí vrací vystavený český Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v jiném členském státě, odhlásí se od tohoto data z českého systému zdravotního pojištění. Jestliže již výdělečnou činnost v jiném členském státě zahájil, musí tuto skutečnost oznámit dodatečně (a neprodleně).
Po ukončení výdělečné činnosti v jiném členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.
Upozorňujeme, že osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoli změně situace, významné z hlediska příslušnosti, resp. nároků podle nařízení EU. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.
Do konce roku 2007 byla účast zaměstnance na zdravotním pojištění vázána na jeho účast na nemocenském pojištění. Z této skutečnosti vycházel i postup zaměstnavatele při přihlašování zaměstnanců k placení pojistného, kdy byli zaměstnanci přihlašováni u zdravotní pojišťovny ke dni vzniku účasti zaměstnance na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění. V návaznosti na nové pojetí osob, považovaných ve zdravotním pojištění za zaměstnance, se s účinností od 1. 1. 2008 vychází při přihlašování a odhlašování zaměstnanců ve zdravotním pojištění z ustanovení § 8 odst. 2 ZoVZP.
Odstavec 2
Pro všechny reálné situace zaměstnání je podrobně stanoveno období, po které je osoba s příjmem ze závislé činnosti [nejde-li o výjimku podle § 5 písm. a) bodů 1.–9. ZoVZP] považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance.
U pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Specificky se postupuje u dohody o pracovní činnosti a u dohody o provedení práce. U těchto dohod se osoba jako zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Na následujících příkladech si ukážeme postup zaměstnavatele v některých situacích.
Příklad – pracovní poměr:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od středy 1. ledna 2026, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v pátek dne 2. ledna.
Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Proto lze pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považovat den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny do osmi dnů k datu 1. 1. 2026.
Příklad – dohoda o pracovní činnosti:
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 3. 2026, kdy zaměstnanec začal pracovat v pondělí 2. 3.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZoVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat pro zaměstnavatele sjednanou práci. Dnem ukončení zaměstnání je u obou typů dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Zakládá-li v měsíci březnu výše zúčtovaného příjmu účast zaměstnance na zdravotním pojištění (tedy při příjmu v částce 4 500 Kč a vyšším), přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny k datu 2. 3. 2026.
Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle bodu 3 nebo bodu 6 § 5 písm. a) ZoVZP.
Příklad – dohoda o provedení práce:
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 6. 1. do 28. 2. 2026. Za měsíc leden mu zúčtoval příjem 14 000 Kč, za únor pak 11 800 Kč.
Pro účely zdravotního pojištění se považují za zaměstnance i osoby pracující na dohodu o provedení práce s podmínkou, že v roce 2026 dosáhne zúčtovaný příjem alespoň 12 000 Kč. Při přihlašování a odhlašování zaměstnanců se u dohod o provedení práce postupuje obdobně jako u dohod o pracovní činnosti.
Vzhledem k výši příjmů zúčtovaných do měsíců ledna a února přihlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem zahájení výkonu práce, tedy k datu 6. 1. 2026 (oznamovací povinnosti splní do 20. 2.). Pokud se bude jednat o jediné zaměstnání, provede za leden dopočet a doplatek pojistného do poměrného minima 18 787,09 Kč [(26:31) x 22 400]. Jelikož výše příjmu za měsíc únor nedosahuje rozhodné částky 12 000 Kč, provede se odhlášení k 31. 1. 2026. Tímto má zaměstnaná osoba vyřešen ve zdravotním pojištění v měsíci lednu svůj pojistný vztah.
Příklad – odměna pro členy výborů společenství vlastníků jednotek (SVJ):
Předseda výboru SVJ pobírá za výkon funkce měsíční odměnu 1 000 Kč.
Podle bodu 5 § 5 písm. a) ZoVZP se od 1. 1. 2026 považuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance člen SVJ, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu 4 500 Kč. SVJ tedy odvádí pojistné z příjmu tohoto zaměstnance alespoň 4 500 Kč, dle situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ. Do konce roku 2025 se pojistné odvádělo z každé částky této odměny.
SVJ se stává ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem tehdy, pokud má placené členy výboru, tedy osoby pobírající za výkon funkce odměnu, avšak s příjmem alespoň 4 500 Kč.
Pokud je SVJ ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, je přihlášeno u zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel – plátce pojistného. Dále přihlašuje osoby s příjmy za výkon funkce jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka 1 000 Kč za podmínky, že u tohoto zaměstnance nemusí být dodržen v příslušném kalendářním měsíci minimální vyměřovací základ. Odvod pojistného z částky 1 000 Kč musí…
