č. 4697/2025 Sb. NSS, Státní sociální podpora: kritéria posuzování obdobnosti dávky ze zahraničí
č. 4697/2025 Sb. NSS
Státní sociální podpora: kritéria posuzování obdobnosti dávky ze zahraničí
k § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Při posuzování obdobnosti dávky ze zahraničí ve smyslu § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, bude vždy nutné hodnotit především skutečný předmět dávek, jejich účel a to, zda česká a zahraniční dávka slouží k pokrytí stejných potřeb. Naopak stěžejní nemohou být kritéria formální (označení dávky nebo jakou formou a komu je poskytována či vyplácena).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2025, čj. 8 Ads 269/2024-33)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 5. 7. 1983, Valentini (C-171/82), ze dne 8. 7. 1992, Knoch (C-102/91) a ze dne 8. 5. 2014, Wiering (C-347/12).
Věc: L. P. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na bydlení, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce je rozvedený a se svojí bývalou manželkou má tři děti, jedno z nich je již zletilé. Po rozvodu mají děti ve střídavé péči a vzájemně nemají povinnost platit si na děti výživné. Matka dětí, která pobírá dávku Kindergeld podle německých právních předpisů (ve formě přímé dávky ve výši 250 EUR měsíčně na dítě) učinila písemné prohlášení, že pro účely posuzování daňových a sociálních předpisů souhlasí s tím, aby děti byly posuzovány společně s žalobcem.
Žalobce požádal o příspěvek na bydlení podle § 24 zákona o státní sociální podpoře, který mu nejprve Úřad práce České republiky (krajská pobočka v Plzni) přiznal. Následně však rozhodnutím ze dne 22. 5. 2024 úřad práce tento příspěvek žalobci odejmul (od 1. 2. 2024), protože nárok mu od 30. 9. 2023 zanikl. Dospěl k závěru, že měsíční příjmy rodiny byly dostatečně vysoké na hrazení nákladů na bydlení. Do rozhodného příjmu úřad práce totiž započítal právě i dávku Kindergeld.
Žalobce se proti rozhodnutí úřadu práce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 4. 7. 2024 zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Zabýval se tím, zda je dávka Kindergeld obdobná českému přídavku na dítě. Provedl srovnání české a německé právní úpravy obou dávek včetně vysvětlení toho, že uvedená dávka v Německu může mít podobu slevy na dani nebo přímé dávky (jako tomu bylo v nynější věci). Dospěl k závěru, že dávky mají stejný předmět a účel a do jisté míry i podmínky vyplácení. Připustil, že drobné odlišnosti mezi nimi existují, nicméně ty se odvíjí od různých právních zvyklostí v různých členských státech EU. Nicméně pokud jde o jejich účel, jedná se o dávky určené k pokrytí potřeb dětí a mají být použity v jejich prospěch. Vzhledem k tomu, že se rodiče dohodli na tom, že pro účely sociálních dávek budou děti posuzovány s otcem, se dávka Kindergeld započítává do příjmu žalobce a jeho rodiny (tří dětí).
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji rozsudkem ze dne 29. 10. 2024, čj. 17 Ad 13/2024-42, zamítl. S odkazem na § 5 odst. 1 písm. h) a j) a § 7 odst. 3 písm. a) zákona o státní sociální podpoře dospěl k závěru, že německou dávku Kindergeld je třeba započítávat do příjmu žalobce pro účely výpočtu výše českého příspěvku na…
