§ 281-285 ZP Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

 NahoruZástupci zaměstnanců

Skutečnost, že je možné u zaměstnavatele zvolit radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen zástupce pro BOZP), je samozřejmostí až od 14. 4. 2008, kdy nabyla účinnosti novela zákoníku práce v intencích nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 (sp. zn. Pl. ÚS 82/06), publikovaný pod 116/2008 Sb. Došlo tím k částečnému "narovnání" mezi jednotlivými zástupci zaměstnanců, viz § 276 odst. 1 ZP. Částečnému proto, že sice koexistence je zaručena, nicméně tyto volené orgány oproti odborovým organizacím nemají právní subjektivitu a nemohou tedy se zaměstnavateli uzavírat smlouvy včetně kolektivních smluv.

Zaměstnanci si tak vedle odborové organizace mohou nyní zvolit i radu zaměstnanců. Je nutno konstatovat, že taková koexistence je v České republice velmi vzácná. Vznik rady preferují ti zaměstnavatelé, u nichž nepůsobí odborová organizace, a existence rady jim tak usnadní přenos informací. Také projednávání příslušných záležitostí je snadnější například s pětičlennou radou než s padesáti zaměstnanci.

Protože náklady na činnost zástupců zaměstnanců hradí zaměstnavatel, je spravedlivé, aby se podílel na určení jejich počtu, ale nikoliv jednostranně, nýbrž po projednání s volební komisí. Funkční období je stanoveno na 3 roky, což je doba přiměřená k tomu, aby zástupci zaměstnanců získali dostatečné zkušenosti a aby mohli být přiměřeně obměňováni.

V odstavci 5 se řeší postup v případě převodu podniku – pak totiž musí zaměstnavatel plnit stanovené povinnosti vůči obojím zástupcům; je však možné, aby se všichni spolu dohodli jinak. Je důležité si uvědomit, že rady zaměstnanců nemohou mít působnost v oblasti BOZP, stejně jako zástupci pro BOZP nemohou přebírat působnost v ostatních oblastech (kromě BOZP), v nichž je zaměstnancům přiznáno právo na informace a projednání.

Oba zástupci zaměstnanců, tedy rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci končí především uplynutím funkčního období. Rada zaměstnanců zaniká i tehdy, klesne-li počet jejích členů pod tři, i když zbývajícím členům ještě funkční období neskončilo. Obě tyto podmínky působení je třeba pečlivě hlídat, aby následně nedošlo k nepříjemnému překvapení, kdy zaměstnavatel nebude muset plnit své povinnost ex lege či z kolektivních smluv. Další důvod zániku, tj. uzavření podnikové kolektivní smlouvy Ústavní soud zrušil. Podle odst. 2 musel zaměstnavatel plnit stanovené povinnosti vůči radě zaměstnanců jen do doby uzavření podnikové kolektivní smlouvy. Zrušením této podmínky Ústavním soudem musí nyní zaměstnavatel plnit své povinnosti vůči všem zástupcům zaměstnanců i po případném uzavření kolektivní smlouvy s odborovou organizací. Stejně tak i u zaměstnavatele, u kterého byla zvolena rada zaměstnanců či zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a následně u něj začne působit odborová organizace, musí zaměstnavatel plnit povinnosti vůči všem těmto zástupcům zaměstnanců.

Zákon samozřejmě upravuje i možnost vzdát se funkce. Funkce zaniká také ukončením pracovního poměru u zaměstnavatele, protože členem rady zaměstnanců nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se může stát jen zaměstnanec zaměstnavatele. Zaměstnanci mohou svého zástupce z funkce odvolat, a to obdobným způsobem, jakým jej volí. Vypuštění původního odstavce 2 je důsledkem nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., který určil, že u zaměstnavatele mohou působit vedle sebe jak odborová organizace, tak i jiní zástupci zaměstnanců.