§ 278-280 ZP Právo zaměstnanců na informace a projednání

 NahoruInformování a projednávání

Do ustanovení tohoto paragrafu se promítl nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. Nyní mohou u zaměstnavatele působit vedle sebe jak odborové organizace, tak i rady zaměstnanců a zástupci pro oblast BOZP. Zákoník práce popisuje dostatečně, co se rozumí informováním a co projednáváním. Předmětem častých dotazů, a to i u jiných ustanovení zákoníku práce, je skutečnost, kdy při projednání není dosažena shoda. Je třeba si uvědomit, že projednáváním se rozumí jednání za účelem dosažení shody. Nedojde-li ke shodě, platí vůle zaměstnavatele, pokud prokazatelně splnil veškeré zákonné povinnosti. Zaměstnavatel pochopitelně musí zajistit projednání v dostatečném předstihu a takovou formou, aby zaměstnanec či jeho zástupci mohli včas fundovaně reagovat. I zde je na místě doporučení zaměstnavatelům podporovat ustanovení rad zaměstnanců. Je přeci praktické informovat a projednávat vše se třemi zástupci – funkcionáři než se třemi tisíci zaměstnanci. Je to rychlejší, snadnější a ekonomicky výhodnější. Je nutno zdůraznit, že se nejedná jen o mechanické předání informací. Předtím, než dojde k realizaci příslušného opatření zaměstnavatelem, mají zaměstnanci, resp. jejich zástupci, právo na dodatečné informace, vysvětlení či nové kolo jednání.

Rozsah záležitostí, které je nutno se zaměstnanci projednat stejně jako u informování, nyní také vychází především ze směrnic Evropského společenství a pro malé zaměstnavatele je poněkud omezen. Porušení stanovených povinností může být přestupkem nebo správním deliktem podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Taxativní výčet záležitostí, o kterých je zaměstnavatel povinen své zaměstnance či jejich zástupce informovat a které s nimi musí projednat, je výsledkem transpozice směrnice 2002/14/ES a 2009/38/ES. Především v kolektivních smlouvách lze okruh informací rozšířit s přihlédnutím ke specifickým podmínkám u jednotlivých zaměstnavatelů.

 NahoruKlasifikace ekonomické činnosti

Ke změně malé rozsahem, ale velké významem došlo u stanovení povinnosti zaměstnavatele v odstavci 1 písm. c) informovat zaměstnance "o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti". Tím by mělo být zabráněno kolizi se živnostenským zákonem, podle něhož by se mohl zaměstnavatel "ukrýt" pod neutrální živnost a nebylo by tak možné identifikovat, v kterém odvětví podniká a případně jaká…