Ing. Olga Krchovová
Pojetí čisté mzdy při provádění srážek ze mzdy
Zásadní změnu v pojetí čisté mzdy při provádění srážek ze mzdy přinesl judikát Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011-A-10 ze dne 11. 5. 2012 týkající se čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy, který uvádí, že daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a provádění srážek ze mzdy neovlivňuje.
Nový postup pro postižení daňového bonusu se objevuje v souvislosti s judikátem VSPH č. 241/2013 ze dne 18. 3. 2013.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle ustanovení § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11. 5. 2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného, do dubna 2020 však bylo možné daňový bonus postihnout jako jinou peněžitou pohledávku.
Dne 24. 4. 2020 Sb. nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., kterým se v odst. 2 § 317 OSŘ rozšířil výčet příjmů, které nejsou postižitelné výkonem rozhodnutí. "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče." Znamená to, že od 24. 4. 2020 není daňový bonus postižitelný žádnou exekucí a je příjmem dlužníka.
Zákon nerozlišuje druh daňového bonusu, a proto i v rámci ročního zúčtování zálohy daně musí být daňový bonus dlužníkovi vyplacen.
Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního…
