6.2
Dohoda o srážkách ze mzdy
JUDr. Věra Bognárová
Dohoda o srážkách ze mzdy
Zaměstnavatel ................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ...............................................
a
zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................
(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)
uzavírají tuto
dohodu o srážkách ze mzdy.
1. Zaměstnanec podle pracovní smlouvy pracuje u zaměstnavatele jako ............... .............. (uvést druh práce). Z důvodu ....................(uvést, na základě jaké skutečnosti zaměstnanci vznikla povinnost zaplatit dlužnou částku, např. z důvodu odpovědnosti zaměstnance za škodu) zaměstnanci vznikla povinnost zaplatit zaměstnavateli částku ............ Kč.
2. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že dlužnou částku podle bodu 1 zaměstnanec bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách ........... Kč formou srážek ze mzdy.
3. Zaměstnanec souhlasí s tím, aby mu byly měsíční splátky podle bodu 2 sráženy zaměstnavatelem počínaje dnem .......... (uvést datum), až do zaplacení celé dlužné částky; jestliže v příslušném měsíci bude mzda zaměstnance nižší, upraví zaměstnavatel výši splátky tak, aby srážka nečinila více, než může činit podle občanského soudního řádu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
4. V případě, že zaměstnanec před splacením celé dlužné částky skončí u zaměstnavatele pracovní poměr a nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, nejsou účinky této dohody u nového zaměstnavatele vyloučeny. Zaměstnanec se zavazuje, že v takovém případě oznámí zaměstnavateli neprodleně po uzavření pracovní smlouvy přesnou adresu nového zaměstnavatele a předloží mu tuto dohodu; zaměstnavatel sdělí novému zaměstnavateli výši dlužné částky zbývající k uhrazení ke dni skončení pracovního poměru.
5. Náklady spojené s placením srážek nese zaměstnavatel.
6. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.
V ..................... dne ...................
.................................
podpis zaměstnance
.................................
razítko zaměstnavatele
a podpis jeho oprávněného zaměstnance.
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 1a ZP
-
§ 4 ZP
-
§ 4a ZP
-
§ 145 až § 150 ZP
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s účinností od 28. 2. 2017, ve znění č. 460/2016 Sb.
-
§ 2045 až § 2047 NOZ
-
§ 3073 NOZ
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách
Komentář:
Provádět srážky z příjmu zaměstnance je možné jen v případech výslovně vymezených v zákoně, jinak jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (totéž se týká platu, náhrady mzdy nebo platu, odměny za pracovní pohotovost, odstupného, peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutých v souvislosti se zaměstnáním, které jsou uvedeny v § 145 odst. 2 ZP).
Od 1. 1. 2014 je bez náhrady zrušen § 327 ZP, který jako způsob zajištění závazku upravoval dohodu o srážkách ze mzdy. Samostatná úprava v zákoníku práce je zrušena proto, že pro celou oblast soukromého práva, tedy i pro účely zajištění závazku v pracovněprávních vztazích, je zajištění dluhu upraveno obecně v § 2010 až § 2054 NOZ a mezi způsoby zajištění dluhu je v § 2045 až § 2047 NOZ výslovně upravena i dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Od 1. 1. 2014 je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů upravena pouze novým občanským zákoníkem a zákoník práce ji ani v odchylkách neupravuje. Zákoník práce však i nadále v § 145 až § 150 ZP upravuje srážky ze mzdy obecně a upravuje postup při srážkách, je-li dohoda sjednána. Pro účely zákoníku práce se úprava v NOZ použije podle § 4 ZP, podle kterého se pracovněprávní vztahy řídí zákoníkem práce a nelze-li tento zákon použít, např. proto, že tuto úpravu neobsahuje, řídí se občanským zákoníkem, a to v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
Úprava se použije pro dohody o srážkách ze mzdy, které byly sjednávány nejdříve 1. 1. 2014 a budou sjednávány po tomto datu. Podle § 3073 NOZ se práva ze zajištění závazku vzniklá před dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tj. podle § 327 ZP ve znění do 31. 12. 2013. To ale nebrání ujednání stran, že se i takto zajištěná práva a povinnosti budou řídit ode dne nabytí účinnosti NOZ. Tento postup vyžaduje výslovné ujednání stran, které sjednaly dohodu o srážkách ze mzdy. Jestliže však takovéto jednání učiněno nebude, bude se postupovat při zajištění dluhu podle dohody o srážkách ze mzdy, která byla sjednána nejpozději do 31. 12. 2013 podle § 327 ZP.
Pro dohodu se používá zpravidla zkrácené označení dohoda o srážkách ze mzdy, ačkoliv dohodu lze sjednat k zajištění dluhu i z platu nebo jiných příjmů, pokud plynou z výkonu závislé práce bez ohledu na to, zda jsou založeny zákoníkem práce (§ 3 ZP) nebo je výkon závislé práce založen z jiné smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. V nadpisu § 2045 NOZ je tato skutečnost vyjádřena tak, že se jedná o dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.
Dohoda o srážkách ze mzdy patří v systematice zařazení NOZ mezi způsoby zajištění dluhu. Výslovně se uvádí, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Od 28. 2. 2017 není výše srážky podle § 2045 NOZ omezena polovinou tohoto příjmu. Takto obecně vymezený předmět dohody o srážkách ze mzdy se vztahuje i na zaměstnavatele a zaměstnance, pokud budou mezi sebou vystupovat v pozici věřitele (zaměstnavatel) a dlužníka (zaměstnanec). Dohoda o srážkách sjednaná mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se může týkat všech pohledávek zaměstnavatele, které mu vzniknou za trvání pracovněprávního vztahu mezi stranami, kdy plátcem mzdy je zaměstnavatel. Dohodu o srážkách ze mzdy lze sjednat nejenom v době trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení. V tomto případě však bývalý zaměstnavatel jako věřitel není v postavení plátce, a protože se nejedná o přímé srážky k uspokojení konkrétního zaměstnavatele, který je plátcem, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Zaměstnavatelem se rozumí ta osoba, která zaměstnance v daném okamžiku zaměstnává v pracovněprávním vztahu.
Nová úprava dohody o srážkách ze mzdy se obecně podle § 2045 NOZ vztahuje na zajištění jakéhokoliv dluhu. Dohoda proto může být sjednána mezi věřitelem a dlužníkem k zajištění dluhu, který mezi nimi existuje, aniž by NOZ některé dluhy uváděl anebo (a to na rozdíl od úpravy obsažené v § 551 ObčZ platného do 31. 12. 2013), umožnil dohodu podle občanského zákoníku sjednat pouze pro případ některých dluhů (na výživném). Upuštění od takto vymezeného předmětu zajištění dluhu výhradně pro určité dluhy, je důsledkem toho, že bude-li dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045 NOZ sjednána nikoliv mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale pouze mezi věřitelem a dlužníkem, přičemž povinným by měl být plátce mzdy, zavazuje zaměstnavatele povinnost srážky provádět pouze za podmínky, že k uzavření dohody o srážkách ze mzdy dá předem souhlas. Tímto postupem jsou ochráněna práva plátce mzdy (nebo jiných příjmů), protože pokud nebude s uzavřením dohody souhlasit, dohoda jej nebude zavazovat. Souhlas s uzavřením dohody může podmínit tím, aby dlužník, tj. jeho zaměstnanec, hradil náklady, které jsou se srážkami a jejich poukazováním spojeny.
Změny oproti úpravě do 31. 12. 2013
1) Úprava dohody o srážkách ze mzdy je jako jediná pro oblast soukromého práva. Ustanovení § 2045 až § 2047 NOZ nahrazují úpravu § 551 ObčZ a § 327 ZP.
2) Srážky lze sjednat pro mzdu nebo plat nebo odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a…
