Vzdání se náhrady v případě práce na dálku

Dotaz

Je následující ustanovení námi používané dohody o práci na dálku v tomto znění v souladu s novou právní úpravou? Cituji:

1. Zaměstnanec a zaměstnavatel si sjednávají, že zaměstnanec se vzdává náhrady nákladů, které zaměstnanci v režimu práce z jiného místa vznikají v souvislosti s komunikací, jakož i veškerých dalších nákladů ve smyslu § 190 odst. 1 ZP.
2. Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez souhlasu zaměstnavatele.

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 190a ZP

• § 190 odst. 1 ZP

• § 226 ZP

• § 265 odst. 3 ZP

Odpověď

Vámi uvedené ustanovení je v zásadě v pořádku s tím, že u nákladů podle § 190 odst. 1 ZP jde spíše o konstatování, že nebyly sjednány, stanoveny ani určeny podmínky pro poskytování náhrad za opotřebení, a proto se náhrada neposkytne.

Dále si nejsem jistý, zda jste si vědomi, že náhrady podle § 190 ZP a podle § 190a ZP jsou jiné kategorie, tj. pokud nebudou poskytovány náhrady podle § 190 ZP a náklady vznikající v souvislosti s komunikací podle § 190a ZP, stále může zaměstnanec požadovat například náhradu za zvýšenou spotřebu vody, elektřiny nebo za vytápění podle § 190a ZP.

Druhý odstavec Vámi uvedeného ustanovení je zcela jistě souladný se zákoníkem práce, neboť je přesným opisem § 265 odst. 3 ZP, tj., kopíruje to, co sám zákonodárce stanovil v zákoně. Snahou zákonodárce bylo jasně stanovit, že pokud…