Údaje vyžadované zaměstnavatelem před vznikem pracovního poměru

Při vyžadování údajů po uchazečích nesmí zaměstnavatel zapomenout na platnou právní úpravu, která jeho "zvědavosti" klade určité mantinely.

V § 30 odst. 2 zákoníku práce je okruh údajů vyžadovaných zaměstnavatelem vyjádřen tak, že se může jednat o údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.

Jako vodítko, které údaje to být naopak nemohou, může sloužit ustanovení § 316 odst. 4 zákoníku práce, v němž je uveden příkladmý výčet informací, které zaměstnavatel nesmí od svých zaměstnanců vyžadovat. Lze z toho dovodit, že tyto informace nesmí vyžadovat ani od fyzických osob, které se u něj o práci teprve ucházejí. Zákaz vyžadování informací se týká všech základních pracovněprávních vztahů, které zákoník práce upravuje. Stejné závěry proto platí nejenom pro sjednání pracovního poměru, ale i pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Příkladmo uvedené informace, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, se týkají těhotenství, rodinných a majetkových poměrů, sexuální orientace, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a trestněprávní bezúhonnosti. Vyžadováním informací před vznikem pracovního poměru se rozumí přímá ústní či písemná žádost zaměstnavatele o sdělení údaje, ale také jeho žádost o vyplnění dotazníku s předtištěním konkrétních údajů, které má osoba ucházející se o zaměstnání vyplnit.

Jestliže zaměstnanec poskytne informace, které jinak zaměstnavatel nesmí vyžadovat, dobrovolně, nelze tento postup považovat za porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele, protože § 30 odst. 2 ZP mu zakazuje některé informace vyžadovat, nikoliv přijímat. Sdělení údajů však musí být ze strany zaměstnance skutečně svobodné, musí se jednat o jeho vlastní rozhodnutí, které nesmí být…