Dotaz
Dovoluji se na Vás obrátit s radou ohledně případné výpovědi zaměstnankyni, která je členem odborové organizace. Máte zkušenost, že odbory vydávají v častých případech nesouhlas s výpovědí? Prozatím se bude řešit nastalá situace důtkou. Navíc zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti, nicméně dva dny má neomluvené. Zaměstnavatel za ni zaplatil letenku do Číny, zaměstnankyně ovšem pracovní cestu neabsolvovala a ode dne letu je v pracovní neschopnosti. Lze nárok za zaměstnavatelovy výdaje s pracovní cestou související na zaměstnankyni uplatnit?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")
-
§ 19 odst. 1 ZP
-
§ 61 ZP
-
§ 286 odst. 2 ZP
Odpověď
Problematika pracovního práva (Mgr. Jan Vácha)
Na Vámi dotazovanou situaci se bude aplikovat ustanovení § 61 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), které upravuje povinnost projednání a povinnost zajistit souhlas odborové organizace v případě, že se zaměstnavatel rozhodne rozvázat pracovní poměr výpovědí či okamžitým zrušením se zaměstnancem.
V daném ustanovení je nutno zásadně odlišit dva režimy, které se v určitých případech aplikují, a to pouhé projednání s odborovou organizací od nutnosti udělení souhlasu odborové organizace s výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru.
Ustanovení § 61 odst. 1 ZP říká, že výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, obrátí se zaměstnavatel na tu odborovou organizaci, jejímž členem je zaměstnanec, kterého se rozvazovací úkon týká, a není-li takový zaměstnanec odborově organizován, na odborovou organizaci s největším počtem členů, neurčí-li zaměstnanec jinak. Toto ustanovení tak dopadá na zaměstnavatele, u nějž působí odborová organizace v případě, že se zaměstnavatel rozhodne rozvázat pracovní poměr s jakýmkoli zaměstnancem některým z výše uvedených způsobů. V tomto případě je tedy zaměstnavatel povinen každou výpověď či okamžité zrušení projednat s odborovou organizací.
Projednáním se myslí sdělení záměru dát výpověď a poskytnutí tak možnosti se k rozvazovacímu jednání vyjádřit. Mylně se někteří domnívají, že v případě, kdy by zaměstnavatel s odborovou organizací výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru neprojednal, případně pokud by přistoupil k rozvázání pracovního poměru za situace, kdy odborová organizace s takovýmto postupem nesouhlasí, že jde o skončení pracovního poměru, jež je neplatné. V tomto případě je třeba přihlédnout k ustanovení § 19 odst. 1 ZP, podle něhož je neplatné pouze takové jednání, kde absentuje souhlas příslušného orgánu, nikoli tedy projednání, jelikož, jak již bylo řečeno výše, zákoník práce rozlišuje mezi povinností projednat a povinností mít souhlas. Případný nesouhlas odborové organizace s výpovědí při procesu projednání tedy nemá vliv na platnost daného rozvazovacího úkonu. Zaměstnavatel tedy bez ohledu na výsledek projednání s odborovou organizací může a nemusí k rozvázání pracovního poměru přistoupit. V případě, že by zaměstnavatel neprojednal svůj záměr s odborovou organizací, hrozila by mu pouze sankce od inspektorátu práce.
Jiná situace však nastává v případě, kdy je zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel zamýšlí pracovní poměr rozvázat, členem orgánu odborové organizace. Podle ustanovení § 61 odst. 2 ZP pak musí zaměstnavatel získat v takovém případě souhlas od odborové organizace, že s takovým postupem zaměstnavatele souhlasí. Tato ochrana dopadá na daného zaměstnance v době jeho funkčního období, ale též v době jednoho roku po jeho skončení. Na rozdíl od zmiňovaného projednání s odborovou organizací podle ustanovení § 61 odst. 1 ZP je v případě zaměstnance, jenž je členem orgánu odborové organizace, potřeba přímo souhlasu podle ustanovení § 61 odst. 2 ZP, jehož nevyžádání by způsobovalo neplatnost výpovědi či okamžitého zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 19 odst. 1 ZP. Zákoník práce nestanoví, jakým způsobem má dojít k udělení souhlasu, ani žádné lhůty, v nichž je zaměstnavatel povinen souhlas od odborové organizace vyžádat. Z logiky věci by měl být souhlas vyžádán před dáním výpovědi či okamžitého zrušení. Zákoník práce pouze stanoví, že za souhlas odborové organizace se považuje též situace, kdy odborová organizace písemně neodmítla udělit souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. V případě, že odborová organizace souhlas udělí, je zaměstnavatel oprávněn použít souhlasu pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho udělení. Zaměstnancem, u něhož platí zvýšená ochrana, je zaměstnanec, jenž je členem nikoli jakéhokoli orgánu odborové organizace, ale orgánu, který je oprávněn vystupovat jménem příslušné odborové organizace. Podle ustanovení § 286 odst. 2 ZP je to orgán, který je určen stanovami této odborové organizace. Pokud jde o členství v orgánu, bude zaměstnavatel vycházet ze sdělení odborové organizace.
Jestliže odborová organizace ve lhůtě do 15 dnů ode dne vyžádání si souhlasu zaměstnavateli sdělila, že nesouhlasí s výpovědí či…
