Účast na seminářích za účelem získávání kreditů

     Povinností zaměstnance uvedenou v § 230 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), je prohlubovat si kvalifikaci potřebnou k výkonu práce (druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě). Účast na školení, semináři nebo jiných formách vzdělávání (dále jen „seminář“) za účelem prohlubování kvalifikace je podle § 230 odst. 3 ZP považováno za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Doba strávená na příslušném semináři je tak dobou, která se počítá do odpracované doby zaměstnance, a jde-li o čas strávený na semináři mimo pracovní dobu stanovenou zaměstnanci rozvrhem směn, jde o dobu odpracovanou nad rámec stanovené pracovní doby. Prohlubováním kvalifikace se přitom rozumí (viz § 230 odst. 1 ZP) její průběžné doplňování, udržování a obnovování.

     Podle § 227 ZP je povinností zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců, který zahrnuje také prohlubování kvalifikace. Jednou z povinností vedoucích zaměstnanců je podle § 302 písm. e) ZP vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí podle § 230 odst. 4 ZP zaměstnavatel. Tzn., že prakticky kdykoliv se zaměstnanec zúčastní v zájmu zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem semináře za účelem prohloubení kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit veškeré náhrady s tím související. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat seminář za účelem prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech podílet. Za finančně náročnější formu se přitom považuje prohlubování kvalifikace v případě, že předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč (viz § 234 odst. 2 ZP).

     Uvedené povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele týkající se prohlubování kvalifikace dostaly ve zdravotnictví zcela jednoznačně vyšší kvality v souvislosti s povinností celoživotního vzdělávání uvedeného v § 53 a dalších zákona č. 96/2004 Sb. Neustálé prohlubování kvalifikace zaměstnanců by přitom mělo být ve smyslu uvedených ustanovení zákoníku práce také zájmem zaměstnavatele.

     Podle ustanovení § 54 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb. se účast na formách celoživotního vzdělávání uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až e) téhož zákona považuje za prohlubování kvalifikace, tj. (viz výše) za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci také mzda.

     Při účasti zaměstnance na semináři k prohlubování kvalifikace, tj. v případě zdravotní sestry na semináři, na kterém získá příslušný počet kreditů, tak jde o výkon práce. Pokud se tento seminář koná v místě, které není pravidelným pracovištěm zaměstnance (příp. v pracovní smlouvě sjednaným místem výkonu práce), jde ve smyslu ustanovení § 43 a § 152 ZP o pracovní cestu zaměstnance, při které přísluší zaměstnanci veškeré náhrady cestovních výdajů podle části sedmé ZP. Pokud tedy zaměstnavatel vyšle zaměstnance na seminář za účelem prohloubení kvalifikace, tj. také za účelem získání kreditů (anebo pokud s účastí zaměstnance na takovémto semináři souhlasí), je povinností zaměstnavatele proplatit zaměstnanci veškeré náhrady, které mu podle zákoníku práce přísluší, tj. prokázané jízdní výdaje, stravné, prokázané výdaje za ubytování a…