Dotaz
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo pravidelného pracoviště ve městě A. Na pracovní porady, které se konají ve městě B, jezdí služebním autem, které řídí sám. Jak se posuzuje doba strávená na cestě mezi městy A a B z hlediska odpracované doby? Jde o pracovní cestu, když cesta i s poradou obvykle nepřesahuje 6 hodin?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")
-
§ 42 ZP
-
§ 81 ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 96 ZP
-
§ 152 ZP
-
§ 156 odst. 2 ZP
-
§ 210 ZP
Odpověď
Zda jde nebo nejde o pracovní cestu, nezáleží na tom, jak dlouho příslušná cesta trvá, ale na tom, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 42 ZP a dalších ustanoveních. Podle § 42 ZP je pracovní cestou cesta za účelem výkonu práce mimo v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce. Pro účely cestovních náhrad se podle § 156 odst. 2 ZP za pracovní cestu považují nejen cesty definované v § 42 ZP, ale mj. také cesty uvedené v § 152 písm. b) ZP, tedy i cesty, samozřejmě za účelem výkonu práce, mimo místo pravidelného pracoviště. V případu popsaném v dotazu tak každá cesta k výkonu práce mimo místo pravidelného pracoviště v obci A, tedy i do obce B, je pracovní cestou, bez ohledu na to, jak dlouho trvá. Doba trvání pracovní cesty má vliv pouze na výši stravného.
Pracovní cesta v zásadě vždy začíná odchodem z určeného místa nástupu na pracovní cestu a končí příchodem do určeného místa ukončení pracovní cesty. Do doby trvání pracovní cesty patří jak doba cesty do místa, kde má být výkon práce proveden, doba výkonu práce v tomto místě, doba čekání, odpočinku i doba cesty zpět. Doba vlastního výkonu práce, odpracovaná doba na pracovní cestě, je tak prakticky pouze částí celkové doby trvání pracovní cesty.
Z hlediska celkové odpracované doby je nutno vzít v úvahu i další skutečnosti, a to zejména zaměstnanci podle § 81 ZP a § 84 ZP rozvrhem směn stanovenou pracovní dobu pro příslušný den, skutečnou dobu výkonu práce v daném dni, tj. před, během i po pracovní cestě, bezpečnostní přestávky v práci atd. Až na výjimky není odpracovaná doba rovna době trvání pracovní cesty. Pro účely evidence odpracované doby je rozhodující reálná doba výkonu práce a některé další skutečnosti. Výkonem práce přitom je výkon činnosti, jejíž druh má zaměstnanec sjednán v pracovní smlouvě, příp. výkon činnosti, který zákoník práce za výkon práce považuje (např. prohlubování kvalifikace). Účast na pracovní poradě nesporně takovým výkonem práce je. V případě řízení služebního vozidla je pak také důležité, zda zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno řízení takového vozidla. Pokud má, je doba řízení služebního vozidla výkonem práce a do dopracované doby se započítává.
Podle ustanovení § 210 ZP se doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby zaměstnance, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. To tedy např. také znamená, že tato doba, tj. např. doba cestování v dopravním prostředku, čekání apod. během pracovní cesty a spadající do zaměstnanci stanovené pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnavatele a do odpracované doby se započítává.
Doba strávená na pracovní cestě mimo pracovní dobu zaměstnance, při níž zaměstnanec výkon práce neprovádí (cestuje apod.) ale výkonem práce není a do odpracované doby se nezahrnuje. Stejně tak se do odpracované doby nezahrnuje přestávka na jídlo a oddech.
Samotnou dobu trvání pracovní cesty mimo stanovenou pracovní dobu (bez výkonu práce) tak není možno do odpracované doby započítat. Pouze doba, po kterou zaměstnanec na pracovní cestě vykonává mimo svou pracovní dobu druh práce sjednaný v pracovní smlouvě nebo činnost, kterou zákoník práce za výkon práce považuje, se do odpracované doby zahrnuje. Do odpracované doby se ale započítává případná bezpečnostní přestávka související s výkonem práce.
Příklad č. 1 - Odpracovaná doba při pracovní cestě
Jaká doba se zahrne do odpracované doby v kalendářním dni, ve kterém byl zaměstnanec na pracovní cestě?
Je-li zaměstnanec na pracovní cestě, počítá se mu do odpracované doby doba, po kterou během trvání pracovní cesty vykonával práci (během pracovní doby i mimo ni) a doba překážky v práci na straně zaměstnavatele, tj. doba spadající do pracovní doby, při které během pracovní cesty práci nevykonával. Doba, po kterou na pracovní cestě mimo stanovenou pracovní dobu práci nevykonával, se do odpracované pracovní doby v zásadě nezapočítává.
Příklad č. 2 - Doba jízdy v dopravním prostředku
Zahrnuje se do odpracované doby doba strávená na pracovní cestě jízdou v dopravním prostředku veřejné hromadné dopravy?
Do odpracované doby se započítává doba výkonu práce během pracovní doby stanovené zaměstnanci rozvrhem směn i mimo tuto dobu, a to bez ohledu na to, zda jde o výkon práce na pracovišti zaměstnance nebo v jiném místě během pracovní cesty. Je tedy nutno vždy vycházet zejména z pracovní doby zaměstnance stanovené mu pro příslušný den rozvrhem směn a doby od kdy do kdy skutečně vykonával práci, jejíž druh má sjednán v pracovní smlouvě, případně činnosti, kterou zákoník práce za výkon práce považuje.
Dobu strávenou na pracovní cestě mimo pracovní dobu jinak než výkonem práce, tj. např. jízdou v dopravním prostředku veřejné hromadné dopravy apod., tak nelze započítat do odpracované doby.
Příklad č. 3 - Cesta služebním vozidlem na pracovní poradu
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo pravidelného pracoviště ve městě A. Na pracovní porady, které se konají ve městě B, jezdí služebním autem, které řídí sám. Jak se posuzuje doba strávená na cestě mezi městy A a B z hlediska odpracované doby?
Koná-li se uvedená pracovní porada v jiném místě než místě pravidelného pracoviště zaměstnance, jde o pracovní cestu. Z hlediska evidence odpracované doby je nutno rozlišovat dobu výkonu práce, dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele a dobu strávenou zaměstnancem na pracovní cestě jinak než výkonem práce. Přitom je nutno vycházet zejména z pracovní doby stanovené pro příslušný den zaměstnanci rozvrhem směn a doby skutečného výkonu práce, tj. druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, příp. činnosti, která se podle zákoníku práce za výkon práce považuje. Pokud byl takový výkon práce…
