Dotaz
Jaké jsou možnosti nastavení způsobu výplaty cestovních náhrad, zejména stravného u zaměstnanců, kteří mají sjednáno místo výkonu práce oblast regionu, např. Severní Morava, a místo pravidelného pracoviště obec, ve které se nachází sídlo naší pobočky? Máme tyto otázky:
• Za pracovní cestu s vyúčtováním stravného, na základě požadavku zaměstnance, bude považována každá cesta nad 5 hod. uskutečněná mimo pravidelné pracoviště zaměstnance a za ni bude poskytnuto stravné,
• Nebo bude stanovena paušální náhrada ze 1 den. Ta by zahrnovala jen stravné, protože se jedná o zaměstnance, kteří používají služební vozidla a jiné náhrady zde tedy nevznikají. Musí být stravné stanoveno v rozmezí zákonných limitů, to je nyní 148 až 177 Kč nebo může být i nižší?
• Vzniká povinnost vyplácet stravné automaticky v okamžiku, kdy zaměstnavatel ví, že zaměstnanec realizoval pracovní cestu, i když si tento neuplatní nárok dle interních postupů, např. vystavením cestovního příkazu?
• Je možné podle typu pracovní pozice stanovit kombinace paušální náhrady stravného a klasického vyúčtování s rozlišením, např. pracovní cesty (tj. cesty mimo pravidelné pracoviště) v rámci regionu budou vypláceny paušální náhradou, ostatní pracovní cesty budou vypláceny standardním způsobem?
• Jaký je daňový dopad na zaměstnance a zaměstnavatele, pokud dojde k souběhu a zaměstnanci je vyplaceno jak stravné, tak poměrná část stravenkového paušálu?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 163 odst. 1 ZP
-
§ 182 ZP
-
§ 183 ZP
Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 475/2024 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025
Odpověď
Má-li zaměstnanec v uvedeném případě sjednáno v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště obec, ve které je sídlo vaší pobočky, a tato obec se nachází v oblasti, která je sjednána jako místo výkonu práce, pak každá cesta související s výkonem práce mimo tuto obec, je pracovní cestou, při které zaměstnanci přísluší cestovní náhrady. Stravné zaměstnanci přísluší vždy, když taková pracovní cesta trvala alespoň 5 hodin (nikoliv tedy nad 5 hodin, jak uvádíte) – viz § 163 odst. 1 ZP.
Stravné se zaměstnanci poskytuje podle doby trvání pracovní cesty (§ 163 ZP a další), nejde o nějakou paušální náhradu za kalendářní den. V ustanovení § 2 vyhlášky č. 475/2024 Sb. jsou uvedeny minimální sazby stravného. Poskytnutí těchto minimálních částek stravného je pro zaměstnavatele závazné a nelze tedy poskytovat stravné nižší.
Zaměstnanci vzniká právo na cestovní náhrady uskutečněním pracovní cesty. Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele v zásadě zprostit povinnosti poskytnout mu cestovní náhrady (§ 346c ZP). Zaměstnanec je sice povinen dodržet vnitřní předpis zaměstnavatele, nicméně i když ho nedodrží, jeho právo na cestovní náhrady v zásadě nezaniká. Jediný případ, kdy zaměstnanci nelze cestovní náhrady poskytnout, je případ, kdy zaměstnavateli nesdělí informace potřebné ke stanovení cestovních…
