Dotaz
Potřebujeme nastavit nový rozvrh pracovní doby pro strážníky městské policie. Dle jejich požadavku by měla pracovní doba činit:
- den 12 hodin denní směna (06,00 – 18,00 hod.)
- den 12 hodin denní směna (06,00 – 18,00 hod.)
- den 12 hodin noční směna (18,00 – 06,00 hod.)
- den 12 hodin noční směna (18,00 – 06,00 hod.)
- den volno
- den volno
- den volno
- den volno
Dle mého názoru se jedná dle § 78 odst. 1 písm. m) ZP o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a podle § 78, odst. 1 písm. d) ZP o dvousměnný pracovní režim práce, stanovená týdenní pracovní doba by měla činit 38,75 hodin týdně.
Pokud je tento způsob nastavení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce, jak se bude počítat nárok na dovolenou (roční nárok činí 25 dnů, dosud činily směny 8 hodin denně, v průběhu roku dojde ke změně a délka směn bude činit – viz výše, jak provedu přepočet?).
Jak máme postupovat při pracovní neschopnosti?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 78 odst. 1 písm. m) ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 192 ZP
-
§ 213 odst. 4 a 5 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Odpověď
Pracovní dobu je možné v dvousměnném provozu rozvrhnout nerovnoměrně takovým způsobem, jehož návrh je uveden v samotném dotazu, je však potřeba dodržet i další pravidla stanovená zákoníkem práce. Délka stanovené týdenní pracovní doby v tomto případě skutečně činí 38,75 hodiny. Zaměstnavatel je dle § 78 odst. 1 písm. m) ZP povinen zajistit, aby bylo této hodnoty v průměru dosaženo za období po sobě jdoucích 26 týdnů (toto období může být prodlouženo v kolektivní smlouvě, a to nejvýše na 52 týdnů).
Navržený model splňuje další podmínky zákoníku práce spočívající v nejvyšší přípustné délce směny 12 hodin, nepřetržitém odpočinku mezi dvěma směnami alespoň 11 hodin a nepřetržitém odpočinku v týdnu alespoň 35 hodin.
Zaměstnavatel však nesmí také zapomenout na povinnost dle § 84 ZP vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou mají v § 213 odst. 4 ZP stanoven výpočet pracovních dnů připadajících na týden dovolené odchylně od ostatních zaměstnanců. Úprava čerpání dovolené u těchto zaměstnanců je založena zejména na potřebě určit celkový počet pracovních dnů dovolené, na něž vzniká dotčenému zaměstnanci právo. Celkový počet harmonogramem stanovených pracovní dnů (směn) v rámci určitého období kalendářního roku, na něž je nerovnoměrně rozvržena pracovní doba zaměstnance (viz výše až 26 nebo 52 kalendářních týdnů), se vydělí počtem týdnů a výsledek se vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec za příslušný kalendářní rok právo. Z takto určeného celkového počtu dnů dovolené, na které zaměstnanci vzniká právo v příslušném období kalendářního roku, mu přísluší za dobu čerpání…