Dotaz
Mám tři dotazy, které se týkají posuzování doby odpočinku mezi směnami a mezi týdny.
- Pokud máme turnusové směny (12 hod.), kdy během 2 týdnů odpracuje zaměstnanec celkem 80hod. (2d ny směna, 2dny volno, 3 dny směna, apod. - krátký, dlouhý týden), mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Lze zaměstnanci přidat jeden den v těch 2 týdnech, pokud potřebujeme zastup za nemocného zaměstnance a nemáme jiné kapacity? Znamená to tedy, že by během 2 týdnů odpracoval 92 hodin. Je tam nějaká podmínka? Vztahuje se na to doba odpočinku 70 hodin?
- Je v pořádku, pokud na odpolední směně zaměstnanec přijde na 14hod. ve čtvrtek a končí až v pátek v 6.00 ráno? Tzn., že odpracuje 16hod., ale na další směnu půjde až v pondělí v 6 hod.?
- Jak se posuzuje začátek pracovního týdne, pokud začíná zaměstnance v neděli ve 22.0 hod a týden mu končí v pátek v 10.0 hod? Do kdy nebo kam až se počítá těch 35 hodin odpočinku (zda začátek je od neděle 00.01 nebo pondělí 00.01)?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP)
-
§ 78 odst. 1 písm. i) ZP
-
§ 78 odst. 1 písm. m) ZP
-
§ 79 ZP
-
§ 81 odst. 1 ZP
-
§ 83 ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 88 ZP
-
§ 91 odst. 2 až 4 ZP
-
§ 93 odst. 2 ZP
-
§ 350a ZP
Odpověď
Ad 1)
Problematiku rozvrhování pracovní doby upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP").
V souladu s ustanovením § 81 odst. 1 ZP platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Zaměstnavatel zpravidla rozvrhuje pracovní dobu zaměstnanců v rámci jejich konkrétního režimu práce vyplývajícího z vnitřního předpisu zaměstnavatele dle svých provozních potřeb a možností.
Zaměstnavatel může pracovní dobu zaměstnancům rozvrhovat na jednotlivé týdny rovnoměrně či nerovnoměrně. V souladu s ustanovením § 83 ZP může rozvrhnout pouze směny, jejichž délka nepřesahuje 12 hodin.
Ustanovení § 84 ZP říká, že je zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance v pracovním poměru nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Tato povinnost platí pro zaměstnavatele jak při rovnoměrném, tak při nerovnoměrném rozvrhování pracovní doby.
Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny zaměstnanci stanovenou týdenní pracovní dobu (určenou pro příslušný pracovní režim dle ustanovení § 79 ZP), popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích (srov. § 78 odst. 1 písm. m) ZP). Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s délkou tohoto jím zvoleného tzv. vyrovnávacího období, stejně tak jako zaměstnance musí seznámit se skutečností, od kdy do kdy vyrovnávací období trvá.
Nad rámec rozvržené týdenní pracovní doby zaměstnavatel může nařídit pouze výkon práce přesčas. Práce přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP definována jako práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práce přesčas má tedy charakter výjimečnosti, nelze s ní v rozvrhu týdenní pracovní doby (harmonogramu směn) předem počítat a rozvrhovat ji.
Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas pouze za podmínek uvedených v § 93 odst. 2 ZP, tedy jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
V kontextu Vámi uváděného případu máte v podstatě dvě možnosti, jak zajistit, aby zaměstnanec vykonával práci v době mimo jemu zaměstnavatelem původně naplánovaný písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) v rámci určitého vyrovnávacího období.
První možností je provést změnu písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (harmonogramu směn) v souladu s ustanovením § 84 ZP, tj. naplánovat na určitý den, kdy je potřeba zástup za nemocného zaměstnanci směnu (kterou na tento den původně rozvrženu neměl) a seznámit ho s touto změnou nejpozději 2 týdny před touto změnou, pokud se zaměstnavatel se zaměstnance nedohodne na jiné (kratší) době seznámení. Zde je zřejmé, že by vzhledem k tomu, že změna se jeví jako operativní, byla dohoda se zaměstnancem na kratší době seznámení se změnou rozvrhu zřejmě nutná. Tuto změnu by musel provést zaměstnavatel tak, aby v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby v rámci zvoleného vyrovnávacího období rozvrhl přesně takový počet hodin, který koresponduje se součinem stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance (popř. sjednané kratší pracovní doby dle ustanovení § 80 ZP) s násobkem týdnů zvoleného vyrovnávacího období. To znamená, že pokud by chtěl nějaké hodiny rozvrhnout na den, kde původně rozvrženy nebyly, musel by některé původně rozvržené hodiny na určitý jiný den z rozvrhu směn odebrat (a to ve stejném počtu, jako činí počet hodin ve směně, kterou chce nově pokrýt), tj. muselo by v rozvrhu dojít buď k výměně směny za směnu ve stejné délce, nebo k odebrání takového počtu hodin z původně naplánovaných a ještě neodpracovaných směn, který je roven počtu hodin v nově naplánované směně. Zaměstnavatel totiž musí v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby, který je povinen v souladu s ustanovením § 84 ZP vypracovat, rozvrhnout ve vyrovnávacím období, které v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby zvolil, veškeré "pracovní" hodiny (a právě a jen tyto hodiny), které má s ohledem na stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců (viz. § 79 ZP) v rámci tohoto vyrovnávacího období k dispozici. To znamená, že v písemném rozvrhu směn nelze předem naplánovat a rozvrhnout práci přesčas. Vyplývá to zejména z definice práce přesčas, kterou se dle ustanovení § 78 odst. 1…
