6.3.12
Náhrady mzdy pro zaměstnance pracující na základě DPČ
Ing.
Marta Ženíšková
V § 192 zákoníku práce (ZP) se říká, že náhrada mzdy v době
prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přísluší za dny, které
jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší
náhrady mzdy, nebo se mu plat nekrátí. § 194 ZP říká, že obdobně tato náhrada
mzdy přísluší zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti
(DPČ). Pro tyto účely musí zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu do směn i
zaměstnancům pracujícím na DPČ. Přísluší náhrada mzdy dle § 192 ZP zaměstnancům
pracujícím na základě DPČ i za svátky?
U zaměstnance v pracovním poměru musí být pracovní doba rozvržena na směny. Je samozřejmě umožněno rozvrhnout pracovní dobu
nerovnoměrně, ale vždy platí, že zaměstnanec musí dopředu vědět, kdy má
přijít do práce. U dohod o pracovní činnosti není často rozvrh pracovní
doby určen, zaměstnanec pracuje "podle potřeb“ zaměstnavatele.
Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti se poskytuje za
pracovní dny a až od 4. pracovního dne trvání pracovní neschopnosti. Proto u
DPČ musí být tento rozvrh stanoven "uměle“ jen pro účely poskytování náhrady
mzdy.
Podle ZP má za den, na který připadá svátek, přednost v
poskytování náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti před náhradou
mzdy za svátek.…