6.3.8
Náhrada mzdy při změně délky pracovní doby
Mgr.
Zdeněk Schmied
Naše zaměstnankyně onemocněla dne 25. 10. 2010 a je
práceneschopná dosud. Dnes nám přinesla potvrzení od lékaře o trvání dočasné
pracovní neschopnosti do 7. 11. 2010, tj. ke 14. dni. Náhradu mzdy za nemoc
budeme tedy vyplácet od 4. dne, to znamená za 2 dny po 6 hodinách v měsíci
říjnu. Od 1. 11. 2010 podepsala dohodu o změně pracovní smlouvy a bude pracovat
8 hodin denně, pondělí až pátek. Domnívám se, že náhradu mzdy za nemoc v
listopadu budeme vyplácet za zmeškaných 40 hodin. Není rozhodné, že práci ve
zvýšeném týdenním úvazku nezačala vykonávat. Je to tak správně?
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen "ZP“)
-
§ 191 až 194
-
§ 353 odst. 1
-
§ 356 odst. 1
-
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění
pozdějších předpisů, (dále jen "ZNP“)
-
§ 21 odst. 1 písm. a)
-
§ 22
-
§
26
-
§
31
Podle § 192 ZP přísluší zaměstnanci, který byl
uznán dočasně práceneschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, v období
prvních 14 (pozn. od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v období prvních 21)
kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada
mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud
ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském
pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy
nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za
svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat
nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na
výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud
pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského (§
26 ZNP). Náhrada mzdy nebo platu však nepřísluší za první 3
takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24
neodpracovaných hodin z rozvržených směn..
Vznik a trvání práva na náhradu mzdy nebo platu v prvém období
dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle pracovněprávních předpisů jsou
tedy podmíněny současným splněním podmínek nároku na nemocenské a na jeho
výplatu. Nicméně přesto platí i pro tuto náhradu mzdy nebo platu jinak obecné
principy poskytování náhrady mzdy nebo platu při ostatních překážkách v práci.
Účelem takové náhrady mzdy nebo platu je plná nebo částečná kompenzace ušlé
mzdy nebo platu zaměstnance za dobu, po kterou z důvodu existence překážky v
práci nemohl konat práci. Náhrada mzdy nebo platu tedy přísluší za takový
počet neodpracovaných hodin z rozvržených směn, který zaměstnanec pro překážku
v práci neodpracoval.
Výše náhrady mzdy nebo platu se stanoví z průměrného výdělku
zaměstnance zjištěného pro pracovněprávní účely. Přitom průměrný výdělek se
zjistí jako průměrný hodinový výdělek (§
356 odst. 1 ZP), a to z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci
k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní
neschopnosti (karanténě) se…
