Chyby při ukončení pracovního poměru se může dopustit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec.
Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Pokud zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, oznámí zaměstnavateli písemně a bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy to, že trvá na dalším zaměstnávání, oznámil zaměstnavateli, a až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. (§ 69 odst. 1 ZP)
Když zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a pokud se se zaměstnavatelem písemně nedohodne na jiném dnu skončení, jeho pracovní poměr skončí dohodou, a to:
- byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
- byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit, ale s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. (§ 69 odst. 3 ZP)
Pokud celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, přesahuje 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele náhradu mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud však přihlédne k tomu, zda byl zaměstnanec zaměstnán, jakou práci konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč nepracoval. Moderační právo soudu je upraveno v ustanovení § 69 odst. 2 ZP.
Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Pokud dal neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době…