Když jsme nemocní, nemůžeme žít ze vzduchu, nýbrž využijeme náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Počátek dočasné pracovní neschopnosti
Odpracoval-li zaměstnanec v den, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost, celou svou směnu, je zaměstnavatel povinen počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den.
Velmi komplikovaná situace je u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu, je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.
Příklad č. 1
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 6. v 18.00 hodin a ukončí ji dne 11. 6. v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práce neschopným od 11. 6.
1. Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 11. 6. v 18.00 hodin.
Dne 11. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).
2. Další směnu má nastoupit až následující den, tj. 12. 6. v 6.00 hodin.
Dne 11. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 12. 6. Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).
Ukončení pracovní neschopnosti
Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 14 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:
Příklad č 2
Zaměstnanec je uznán DPN od…