Délka trvání pracovního poměru a výše odstupného

Dotaz

Mám dotaz ohledně výše odstupného, na které má zaměstnanec ze zákona nárok, v případě, že se zaměstnanec stane nadbytečným (organizační důvody). V zákoníku práce se píše, že pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku.

Jak je tomu v případě, že zaměstnanec byl v pracovním poměru od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019? Je to bráno, že odpracoval celý jeden rok a náleží mu tedy dvojnásobek průměrného výdělku?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 67 ZP

• § 333 ZP

Odpověď

Váš názor je správný. Jestliže pracovní poměr zaměstnance trval od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, trval po dobu jednoho roku a odstupné, pokud zaměstnanci na ně vznikne nárok podle § 67 ZP z důvodu organizačních změn, mu přísluší ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku.

V § 67 ZP požadovaná délka trvání pracovního poměru, která ovlivňuje výši odstupného, je dobou, nikoliv lhůtou, a pro posouzení doby se vychází v pracovněprávních vztazích z § 333 ZP. Toto ustanovení odlišně od občanského zákoníku, který se jinak na lhůty a doby obecně pro pracovněprávní vztahy použije, upravuje doby a upravuje způsob jejich počítání. Zákoník práce je speciálním předpisem, použije se proto primárně na…