Dotaz
Zaměstnavatel plánuje zavedení vyrovnávacího období v délce 22 týdnů v nepřetržitém provozu. Týdenní pracovní doba činí 37,5 hodiny, tedy za celé vyrovnávací období je třeba rozvrhnout celkem 825 hodin.
Zaměstnanci mají rozvržené 12hodinové směny s hodinovou přestávkou, tzn., jedna směna představuje 11 hodin čistého pracovního času. Směny se pravidelně střídají – jeden týden 3 směny, další týden 4 směny.
V konkrétním případě zaměstnanec ukončil pracovní poměr v průběhu 9. týdne vyrovnávacího období, a to po první odpracované směně z celkových tří plánovaných v daném týdnu. Celkem tedy do dne ukončení poměru odpracoval 319 hodin. Pokud by odpracoval všechny tři směny 9. týdne, šlo by o 341 hodin. Fond pracovní doby odpovídající 9 týdnům je 337,5 hodiny (9 × 37,5).
1. Jak máme v takové situaci správně určit rozsah pracovní doby, který měl zaměstnanec do okamžiku skončení poměru podle rozvrhu odpracovat, a jak ho porovnat se skutečně odpracovanou dobou? Existuje metodický pokyn, jak v takových případech postupovat, aby bylo porovnání korektní?
2. Jaké jsou správné kroky a případné pracovněprávní nebo mzdové důsledky, pokud dojde:
-
ke vzniku záporného salda – tedy zaměstnanec do ukončení poměru odpracoval méně, než měl dle rozvrhu,
-
ke vzniku kladného salda – tedy zaměstnanec odpracoval více, než činí odpovídající fond do dne skončení?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34b odst. 1 ZP
-
§ 78 odst. 1 písm. i) ZP
-
§ 84 ZP
Odpověď
Zákoník práce Vámi uvedenou situaci výslovně neřeší a neexistuje k ní ani relevantní judikatura. Je tedy třeba si pomoci právním výkladem, který je však v kontextu dané věci nejednoznačný.
Předně je nutné upozornit na skutečnost, že máte pravdu v tom, že vyrovnávacímu období v délce 22 týdnů odpovídá celkem 825 hodin (22x37,5), které může zaměstnavatel zaměstnanci v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby (harmonogramu směn) podle § 84 ZP rozvrhnout, stejně jako v tom, že pokud by délka vyrovnávacího období byla 9 týdnů, může zaměstnavatel zaměstnanci v rámci těchto 9 týdnů rozvrhnout 337,5 hodiny (9x37,5).
Je však otázkou, kolik hodin měl zaměstnanec odpracovat, pokud u zaměstnavatele ukončil pracovní poměr po první odpracované směně rozvržené v rámci 9 týdne. Je zřejmé, že zaměstnanec odpracoval celých 8 týdnů vyrovnávacího období. V tomto období měl tedy odpracovat 300 hodin (8 x 37,5). Ohledně 9. týdne vyrovnávacího období je směrodatná pro správné určení rozsahu hodin, které měl zaměstnanec odpracovat, skutečnost, kdy došlo u zaměstnance k výkonu práce v poslední směně a zejména ke kterému dni tohoto 9. týdne vyrovnávacího období došlo ke skončení pracovního poměru. Tak například, pokud se poslední směna, která byla první směnou rozvrženou v rámci 9. týdne vyrovnávacího období, konala třetí den tohoto týdne, a tento den byl zároveň dnem, kdy zaměstnanci skončil pracovní poměr, v kontextu tohoto 9. týdne víme, že vyrovnávací období netrvalo po celou jeho dobu, avšak pouze 3/7 z tohoto týdne, tj. zaměstnanec měl v něm odpracovat 3/7 z 37,5 hodin, což je 16 hodin a 4 minuty. Celkem tedy měl zaměstnanec v rámci tohoto vyrovnávacího období odpracovat 316 hodin a 4 minuty. K tomuto rozsahu se pak může porovnávat, kolik zaměstnanec skutečně odpracoval, v případě, že tato cesta porovnávání ovšem vůbec bude jako jeden z možných postupů zvolena.
Jeden z právních výkladů k dané problematice je, že se počítá s tím, že se určitý rozsah pracovní doby, který odpovídá tomu, co se v souladu s dikcí § 34b odst. 1 ZP v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby podle § 84 ZP mělo zaměstnanci rozvrhnout, v dobré víře (to znamená, že to nesmí být účelové zneužití práva, kdy zaměstnavatel například účelově rozvrhuje extrémně více hodin v rámci první části vyrovnávacího období, přičemž již předem ví, že zaměstnance v průběhu vyrovnávacího období propustí, a vyhne se tak tímto postupem úmyslně placení výkonu práce přesčas nebo placení "standardní“ měsíční mzdy za měsíce, kdy měl zaměstnanec pracovat v průměru méně hodin, než kolik činí jeho stanovená týdenní pracovní doba) rozvrhl na původní délku vyrovnávacího období, a pokud přijde nějaká nepředvídatelná událost (skončení pracovního poměru, přestup do jiného režimu s jiným…
