Vznik pracovního poměru, ohlašovací povinnosti

101

Vznik pracovního poměru, ohlašovací povinnosti

Ing. Růžena Klímová

 NahoruPracovněprávní vztahy, závislá práce

Právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli nazýváme pracovněprávními vztahy. Jsou jimi:

1. pracovní poměr,
2. vztah založený dohodou o pracovní činnosti,
3. vztah založený dohodou o provedení práce.

Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce. Pokud nelze ZP použít, řídí se pracovněprávní vztahy občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

Závislá práce

Závislá práce je definována v ustanovení § 2 ZP. Jde o práci, která je vykonávána:

• ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance vyplývá ze samotného charakteru pracovněprávního vztahu. Jejich konkrétní vyjádření lze spatřovat např. v právu zaměstnavatele rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu včetně stanovení začátku a konce směn (§ 81 odst. 1 ZP), určit dobu čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 ZP) nebo stanovit mzdu jednostranně formou vnitřního mzdového předpisu nebo mzdového výměru (§ 113 odst. 1 ZP).

• osobně zaměstnancem pro zaměstnavatele. Povinnost vykonávat pro zaměstnavatele práci nemůže zaměstnanec na nikoho přenést.

• podle pokynů zaměstnavatele a jeho jménem. Zaměstnavatel je tím, kdo práci přiděluje, a zaměstnanec tím, kdo přidělenou práci pro zaměstnavatele a jeho jménem koná.

• za příslušnou odměnu. Všechny tři výše zmíněné pracovněprávní vztahy jsou vztahy úplatnými. Podle formy zaměstnavatele či druhu pracovněprávního vztahu náleží zaměstnanci za odvedenou práci mzda, plat nebo odměna.

• v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době. Je to právě pracovní doba, v níž je podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) ZP povinen zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele práci. Touto dobou je zaměstnanec vázán a platí, že na začátku směny musí být již na svém pracovišti a odcházet z něho až po jejím skončení.

• na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Pracovišti nutno rozumět místa, kde zaměstnanec plní podle pokynů zaměstnavatele své pracovní úkoly. Tato pracoviště se nacházejí v rámci místa výkonu práce sjednaného mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v pracovní smlouvě, popřípadě v místech, kde zaměstnanec vykonává práci v souladu s ustanoveními § 42, 43, 43a ZP (tj. byl vyslán na pracovní cestu nebo byl se svým souhlasem přeložen do jiného místa, než které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo byl na základě uzavřené dohody se zaměstnavatelem přidělen dočasně k jinému zaměstnavateli). Zákoník práce umožňuje v ustanovení § 317 ZP, aby si zaměstnanec se zaměstnavatelem ujednali, že práci bude zaměstnanec vykonávat jinde než na pracovišti zaměstnavatele (práce na dálku).

• na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

Za závislou práci se podle § 307a ZP považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zákona o zaměstnanosti (dále jen "agentura práce") dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele, a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

V souvislosti s vymezením závislé práce obsahuje zákoník práce v ustanovení § 3 zásadní pravidlo – závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy [např. zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů].

Nic nebrání tomu, a v praxi se jedná o častý případ, kdy ty úkoly, které nesouvisejí přímo s hlavním předmětem činnosti, zajišťují pro právnické či fyzické osoby externí subjekty na základě obchodněprávní smlouvy (např. mzdové účetnictví u podnikatelských subjektů, zajišťování úkolů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, zajišťování úklidových prací, ostraha objektu atd.). Takový vztah nemá parametry závislé práce, a proto nejde o porušení výše uvedené zásady.

Zaměstnanec a zaměstnavatel

Zaměstnanec je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

 NahoruRegistrační a ohlašovací povinnosti při vzniku, trvání a skončení pracovněprávního vztahu

Každý zaměstnavatel musí znát povinnosti, které musí učinit dříve, než přistoupí k samotnému výběru budoucích zaměstnanců, a uvědomit si i všechny povinnosti zaměstnavatele nejen k budoucím zaměstnancům, ale též k vnějším orgánům.

Povinnosti k Úřadu práce

Zaměstnavatel není povinen ohlašovat volné pracovní místo a jeho obsazení. Pokud by však chtěl zaměstnavatel obsadit volné pracovní místo cizincem, je nutné volné místo oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Charakteristika volného místa by měla obsahovat určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa. Ohlášené volné pracovní místo je možné obsadit cizincem jen na základě povolení příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na základě zaměstnanecké nebo modré karty. Žádost o zaměstnaneckou a modrou kartu podávají cizinci na našich zastupitelských úřadech v zahraničí. Nahlášená volná pracovní místa jsou přednostně obsazována občany ČR, po nich mají přednost v nabídce občané EU. Cizinci mohou dostat povolení k zaměstnání jen v případech, že tato místa zůstanou volná i po uvedené nabídce.

Pro občany ze zemí EU se povolení k zaměstnání nevyžaduje. U těchto zaměstnanců vzniká zaměstnavateli pouze ohlašovací povinnost, a to nejpozději v den nástupu takového zaměstnance do zaměstnání.

Další povinnost k úřadu práce se týká pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v průměrném ročním přepočteném počtu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Tito zaměstnavatelé mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výše podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele činí 4 % (§ 67 a násl. ZZ a vyhlášky č. 518/2004 Sb.). Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit:

1. zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením nebo od integračního sociálního podniku zřízeného podle zákona č. 468/2024 Sb. nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům,
3. odvodem do státního rozpočtu,
4. kombinací uvedených způsobů pod body a) až c).

Povinnosti ke zdravotní pojišťovně

Podle § 25 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZoPVZP), je zaměstnavatel povinen při vstupu prvního zaměstnance do zaměstnání splnit registrační povinnost formou "Přihlášky zaměstnavatele – plátce pojistného" a sdělit příslušné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn:

• obchodní název,

• právní formu právnické osoby, sídlo,

• identifikační číslo organizace (IČO),

• číslo bankovního účtu, z něhož bude provádět úhrady pojistného,

• též jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba.

Dojde-li ke změně výše uvedených údajů, je nutné změnu oznámit do 8 dnů. V této lhůtě je nutné také sdělit případné ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení na tiskopisu "Hromadné oznámení zaměstnavatele" nebo po dohodě se zdravotní pojišťovnou na kompatibilním médiu nebo elektronicky za celý kalendářní měsíc. V takovém případě platí lhůta do 8 dnů po ukončení kalendářního měsíce. Jedná se o tyto skutečnosti:

1. nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení *);
2. změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud tuto skutečnost zaměstnanec sdělil;
3. skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (tzv. pojištěnci státu), a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy má zaměstnanec pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li zaměstnavateli tyto skutečnosti známy;
4. jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

*) Jde-li o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, které založily účast na zdravotním pojištění, oznámení o nástupu do zaměstnání a jeho ukončení musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, v němž byla založena účast na zdravotním pojištění.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí, je zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně společně s "Přehledem o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele". Za den platby se přitom považuje den, kdy bylo pojistné připsáno na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Jestliže připadne 20. kalendářní den měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je dnem splatnosti pojistného nejbližší následující pracovní den.

V případě vzniku pracovního úrazu musí organizace do 5 dnů po ukončení kalendářního měsíce zaslat záznam o pracovním úrazu příslušné zdravotní pojišťovně, u níž je zaměstnanec v registru, a to v souladu s nařízením vlády č. 201/2010 Sb.

Povinnosti vůči územní správě sociálního zabezpečení a České správě sociálního zabezpečení

Zaměstnavatelem se stává každá právnická nebo fyzická osoba s jedním a více zaměstnanci.

Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZNP), má zaměstnavatel tyto povinnosti:

1. Přihlásit se a odhlásit do (z) registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech, tj. "Přihláška zaměstnavatele (mzdové účtárny) do registru zaměstnavatelů", "Odhláška zaměstnavatele (mzdové účtárny) z registru zaměstnavatelů", a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. V případě zániku zaměstnavatele je ho povinen odhlásit jeho právní nástupce, a zaniká-li bez právního nástupce, jeho likvidátor.

Zaměstnavatel je povinen elektronicky hlásit všechny změny v údajích, které uvedl na závazném formuláři, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Závazný formulář je k dispozici na webových stránkách ČSSZ.

2. Přihlásit a odhlásit každou svou mzdovou účtárnu do (z) registru zaměstnavatelů na závazných formulářích, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. Zaměstnavatel je rovněž povinen elektronicky hlásit všechny změny již nahlášených údajů, a to opět do 8 kalendářních dnů.

Má-li zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd a platů.

3. Zaměstnavatel (a jeho mzdové účtárny) je povinen používat přidělený variabilní symbol ve styku s ÚSSZ a ČSSZ.

4. Oznámit příslušné ÚSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání a další povinné údaje na předepsaném tiskopisu "Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání", a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů. U zaměstnání malého rozsahu a u dohod o provedení práce platí lhůta do 20. kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž poprvé vznikla účast na nemocenském pojištění. Formulář je k dispozici na webových stránkách ČSSZ nebo ho lze získat na jednotlivých ÚSSZ. Pro vyplňování tohoto tiskopisu jsou vydány "Zásady" pro jeho vyplnění a jsou k dispozici na ÚSSZ a na webových stránkách ČSSZ.

Zaměstnavatel je rovněž povinen elektronicky hlásit všechny změny již nahlášených údajů ve lhůtě 8 kalendářních dnů včetně ukončení zaměstnání. Pokud by u zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce uplynula lhůta pro přihlášení…