Práce na dálku

1001

Práce na dálku

Ing. Růžena Klímová, Ing. Karel Janoušek

 NahoruPráce na dálku

Abychom správně pochopili právní úpravu obsaženou v ustanovení § 317 ZP, je nutné si připomenout podstatnou náležitost pracovní smlouvy, kterou je místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce sjednaného druhu práce vykonávána.

Závislá práce může být dočasně nebo trvale vykonávána i mimo pracoviště zaměstnavatele, a to za podmínek dohodnutých se zaměstnancem jen na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s výjimkou případu, kdy je zaměstnavatel oprávněn práci na dálku nařídit podle § 317 odst. 3 ZP.

Dohoda může být uzavřena samostatně nebo může být součástí pracovněprávního vztahu, a to již při uzavření takového pracovněprávního vztahu, nebo kdykoliv později. Ačkoliv právní úprava nestanoví jednotlivé náležitosti takové dohody, je evidentní, že musí obsahovat místo výkonu práce na dálku, způsob rozvrhování pracovní doby a v případě kombinace výkonu práce na dálku s výkonem práce na pracovišti též určení dnů, kdy půjde o práci na pracovišti zaměstnavatele a kdy o práci na jiném dohodnutém místě.

Rozvrhování pracovní doby

S ohledem na rozvrhování pracovní doby a povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s harmonogramem směn je nezbytné dohodnout, jakou formou bude tato povinnost naplňována. Může jít o osobní předání, zaslání SMS zprávy, telefonicky nebo e-mailem atd.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že v případě výkonu práce na dálku si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám. Ovšem i v takovém případě je nezbytné, aby zaměstnanec dodržoval přestávky na oddech, nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a v případě specifických činností i bezpečnostní přestávku. Současně i zde platí, že délka směny nesmí být delší než 12 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Od 1. 1. 2025 je možné, aby se smluvní strany dohodly, že pracovní dobu si bude zaměstnanec rozvrhovat sám, i když se nebude jednat o výkon práce na dálku, ale půjde o pracoviště zaměstnavatele (viz § 87a ZP).

Dále je nutné dohodnout formu předávání evidence pracovní doby, neboť evidence pracovní doby platí nejen pro výkon práce na pracovišti zaměstnavatele, ale i na jiném dohodnutém místě.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že výkon práce na dálku bude sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Právní úprava umožňuje, aby se smluvní strany dohodly na jiné délce výpovědní doby, která však musí být stejná pro obě strany, nebo lze výpověď z dohody zcela vyloučit.

Výjimečně lze výkon práce na dálku nařídit, pokud tak stanoví opatření orgánu veřejné moci na základě zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, nebo na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.

Odměňování

Při odměňování těchto zaměstnanců je třeba respektovat zvláštní charakter jejich práce spočívající právě v tom, že nepracují na pracovištích zaměstnavatele, tedy pod dohledem a kontrolou nadřízeného vedoucího, a že si pracovní dobu budou obvykle rozvrhovat sami. Protože pracovní doba nemá vždy přímý vliv na výsledek práce, zvolí zaměstnavatel takový způsob, kde mzda bude závislá výhradně na výsledcích zaměstnancovy práce, tedy např.:

• pro odměňování práce výrobního charakteru (např. šití kusového textilního zboží) použije úkolovou mzdu, přičemž pro tvorbu výkonových norem platí stejné zásady jako pro ostatní dělníky na pracovištích zaměstnavatele (§ 300 ZP),

• pro odměňování odborných prací může použít stanovení buď celkové mzdy (platu) za zadaný úkol s možností zvýšení např. při zkrácení termínu nebo při zvláště kvalitním zpracování úkolu, nebo měsíční pevné částky s určením termínů odevzdání dílčích výsledků práce.

Příplatky

Zaměstnavatel musí respektovat skutečnost, že zaměstnancům při výkonu práce na dálku přísluší veškeré příplatky jako zaměstnancům pracujícím na pracovišti zaměstnavatele s výjimkou případů, kdy si budou zaměstnanci pracovní dobu rozvrhovat sami a v rámci tohoto ujednání je zaměstnavatel omezí a nedovolí jim výkon práce v sobotu, neděli nebo v noci atd.

Vybavení zaměstnance pracovními pomůckami

Dále je nutné se dohodnout, v jakém rozsahu zaměstnavatel zaměstnance vybaví pracovními pomůckami, předměty či nástroji potřebnými k výkonu práce či se zaměstnancem dohodne použití jeho vlastních prostředků, které bude k výkonu práce používat. Pokud zaměstnanec používá vlastní nářadí, zařízení nebo jiné předměty potřebné k výkonu práce, postupuje se podle ustanovení § 190 ZP, které upravuje povinnost zaměstnavatele poskytovat náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek, a to i v návaznosti na daňové předpisy.

Paušální náhrada nákladů při výkonu práce na dálku

Zákoník práce upravuje náhradu nákladů při výkonu práce na dálku a nabízí několik možností. Zaměstnavatel hradí zaměstnanci náklady, které mu vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, a to na základě prokázaných nákladů. Lze použít i jednodušší způsob, a to náklady uhrazovat paušální částkou. Poskytování paušální částky je podmíněno jeho sjednáním v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo v dohodě o výkonu práce na dálku nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Paušální částka přísluší za každou i započatou hodinu výkonu práce na dálku.

MPSV stanovuje vyhláškou aktuální výši paušální částky pro daný rok. Dojde-li v průběhu roku k mimořádným výkyvům cen oproti poslední vyhlášce alespoň o 20 %, přistoupí MPSV k její úpravě. Výše paušální částky stanovená vyhláškou je v podnikatelské sféře nepodkročitelná. Odchýlení je možné jen ve prospěch zaměstnance. Zaměstnavatel odměňující platem se od paušální částky stanovené vyhláškou odchýlit nesmí.

Výše paušální částky stanovená vyhláškou je dle zákona o daních z příjmů [viz § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ] příjmem, který není předmětem daně. Pokud však zaměstnavatel odměňující mzdou poskytne paušální částku vyšší, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající odvodu daně a pojistného. Náklady vynaložené zaměstnavatelem v podobě paušální částky jsou daňově uznatelné náklady. Jde-li o úhradu nákladů při výkonu práce na dálku na základě prokázaných nákladů, platí i zde, že jen do výše paušální částky jde o příjem, který není předmětem daně z příjmu.

Uvedené způsoby úhrady nákladů však nelze kombinovat. Smluvní strany se mohou předem dohodnout, že zaměstnanci při výkonu práce na dálku náhrada nákladů nepřísluší.

Jde-li o výkon práce na dálku na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, právo na jejich poskytování nevzniká automaticky, ale musí být v příslušné dohodě toto právo sjednáno.

Dodržování BOZP

Zaměstnavatel musí zajistit kontrolu místa, v němž bude zaměstnanec práci vykonávat, protože sjednání jiného místa výkonu práce, než jsou pracoviště zaměstnavatele, obecně zaměstnavatele nezbavuje plnění povinností, které jsou stanoveny v § 101 až 108 ZP upravující zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem

Od roku 2025 lze uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn bez ohledu na to, zda se jedná o pracoviště zaměstnavatele nebo o výkon práce na dálku. Nic se však nemění na tom, že zaměstnanec je povinen být na začátku směny, kterou si sám určil, na pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Jen v případě pracovního poměru musí být průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, které může trvat nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, jen kolektivní smlouva může toto období vymezit až na 52 týdnů.

Při překážkách v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, svátku, kdy z tohoto důvodu směna zaměstnanci odpadá, a v dalších případech určených zaměstnavatelem je zaměstnavatel povinen předem určit tzv. fiktivní rozvržení pracovní doby do směn. Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem nebo zákoníkem práce a nařízením vlády č. 590/2006 Sb. stanoveno jinak.

Dohodu o samorozvrhování lze rozvázat písemně dohodou ke sjednanému dni nebo ji lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Smluvní strany si však mohou v dohodě sjednat jinou délku výpovědní doby, kratší i delší.

V rámci fiktivního harmonogramu směn je nutné stanovit fiktivní délku směny, její počátek a konec s vyznačením přestávky na oddech.

V případě poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti půjde při stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin obvykle o fiktivní délku směny 8 hodin. V případě jiných placených překážek v práci (návštěva lékaře, doprovod rodinného příslušníka k vyšetření, atd.) se poskytne náhrada mzdy (platu) v závislosti na době překážky v rámci počátku a konce fiktivní délky směny.

V rámci dohody o samorozvrhování je nezbytné, aby zaměstnavatel nařídil následující:

• délka směny nesmí být delší než 12 hodin,

• nejpozději po 6 hodinách výkonu práce je nutné držet přestávku na oddech v rozsahu alespoň 30 minut,

• v rámci každých 24 hodin po sobě jdoucích je nutné dodržet nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu alespoň 11 hodin,

• v rámci každých 7 dnů po sobě jdoucích je nutné dodržet nepřetržitý odpočinek v týdnu v rozsahu alespoň 35 hodin.

Zaměstnavatel má právo v rámci samorozvrhování zaměstnance omezit. Obvykle půjde o zákaz výkonu práce v noci, v sobotu a neděli a svátek. I v případě pracovního poměru při výkonu práce na pracovišti je možné omezit výkon práce v den svátku. Jaké budou důsledky? V rámci kalendářního roku nebude mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za den svátku. Současně bude nezbytné, aby počet hodin vztahujících se ke dni svátku, odpracoval v jiné dny.

Evidence pracovní doby stanovená v § 96 ZP musí být prokázána i v případě tohoto nového institutu. Půjde o pracovní výkazy, které jsou podkladem pro poskytování mzdy, platu, odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr včetně příplatkových titulů.

Problematika svátku by se měla řešit i v případě fiktivního harmonogramu směn. Pokud zaměstnavatel vyloučí výkon práce ve svátek v rámci samorozvrhování, měl by i v případě fiktivního harmonogramu, kdy směna připadne na den svátku, tento den vyloučit. Pokud tak neučiní, a v rámci fiktivního harmonogramu směn připadne fiktivní směna na svátek, bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy.

Pro výpočet mezd, platů a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je nutné stanovit určité principy, které umožní samotný výpočet peněžitého plnění, posuzování práce přesčas, pracovního volna bez náhrady příjmu, případně neomluvené nepřítomnosti v práci.

1. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

• Pro tyto pracovněprávní vztahy neplatí, že průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období, které může činit až 26 týdnů, jen kolektivní smlouva může toto období prodloužit na 52 týdnů.

• Nadále však platí nepřekročení maximálního počtu odpracovaných hodin u DPP v rozsahu 300 hodin v rámci kalendářního roku a u DPČ v průměru v jednotlivých týdnech až poloviny stanovené týdenní pracovní doby v rámci období, které trvá až 52 týdnů. Je-li DPČ uzavřena na období kratší, posuzuje se tato podmínka za období trvání takové DPČ.

• U všech pracovněprávních vztahů nesmí délka směny bez přestávky na oddech trvat déle než 12 hodin.

• Zvláště u DPČ je nutné tuto…