2.7.2
Dovolená za kalendářní rok
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Právo na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 ZP) získá zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (viz § 79 ZP) nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby (viz § 80 ZP) vynásobené počtem týdnů dovolené (tj. výměrou dovolené), která zaměstnanci u konkrétního zaměstnavatele přísluší. Právo na dovolenou je tak vyjádřeno v hodinách.
Podle ustanovení § 216 odst. 5 ZP se dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Nepřihlíží se k odpracovaným hodinám, které jsou vyšší než celé násobky stanovené týdenní pracovní doby.
Příklad:
Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, odpracoval v průběhu 52 týdnů v kalendářním roce v rámci rozvržené týdenní pracovní doby do směn celkem 2 089 hodin (tedy 52násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby). Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Přísluší mu tedy dovolená za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 x 5 = 200). K odpracovaným 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlíží.
Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně a odpracoval celkem 1 566 hodin (tedy 52násobek jeho kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 x 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.
Změna pracovního úvazku
Jestliže v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu či naopak, odrazí se to v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce (viz § 212 odst. 4 ZP).
Příklad:
Zaměstnanec v daném roce pracuje do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a od 1. 7. po sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 30 hodin. Za kalendářní rok odpracuje celkem 52 celých násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
Postupem podle § 212 odst. 4 ZP se stanoví výsledná délka jeho dovolené za kalendářní rok následovně:
-
za první pololetí – 40 : 52 = 0,769 x 26 = 19,99 x 5 = 99,95 hodin,
-
za druhé pololetí – 30 : 52 = 0,576 x 26 = 14,99 x 5 = 74,95 hodin,
-
za celý rok – 99,95 + 74,95 = 174,90; zaokrouhleno na hodiny nahoru – 175 hodin.
Poměrná část dovolené za kalendářní rok
Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu), přísluší mu za předpokladu, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, poměrná část dovolené za kalendářní rok. Délka poměrné části dovolené činí jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou celou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.
Příklad:
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10., pracoval ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a do konce roku odpracoval 529 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
Délka poměrné části dovolené u…
