1.1.2
Další změny ve mzdové a platové oblasti
JUDr. Petr Bukovjan
NahoruÚdaje pro srážky ze mzdy a jiných postižitelných příjmů
S účinností od 1. 1. 2025 doznalo důležitých změn nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Stalo se tak prostřednictvím novely vyhlášené pod číslem 441/2024 Sb.
Do 31. 12. 2024 platilo, že tzv. základní částku, která nesmí být povinnému zaměstnanci sražena z jeho mzdy, platu nebo jiných postižitelných příjmů, tvoří též jedna čtvrtina nezabavitelné částky povinného, a to na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, včetně manžela povinného, i když má samostatný příjem. Nově se dle § 1 odst. a 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. manžel povinného (stejně jako jeho partner podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství) pro tento účel za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, nepovažuje. Na manžela nebo partnera povinného ve výše uvedeném smyslu se jedna čtvrtina nezabavitelné částky započítává (i když má samostatný příjem) jen v případě, pokud povinný doloží plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Nadále platí, že jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádnou z výše uvedených osob, pokud byl v jejich prospěch nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V té souvislosti bylo doplněno, že zjistí-li plátce důchodu ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán takový důchod, započte na manžela nebo partnera povinného jednu čtvrtinu nezabavitelné částky, i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží.
Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, dle § 4 odst. 1 nařízení vlády uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé v prvním termínu výplaty mzdy následujícím po dni, od něhož se tyto částky zvyšují. Speciální pravidlo platí podle § 4 odst. 2 nařízení vlády pro rok 2025 – spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. 1. 2025.
Podle přechodného ustanovení k novele "v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení použije nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení".
Aby zaměstnavatel správně spočítal tzv. základní částku, potřebuje znát dva parametry – výši životního minima a normativních nákladů na bydlení. Výše životního minima se pro rok 2025 nezměnila. Ke změně došlo ale na základě nařízení vlády č. 465/2024 Sb. ve výši normativních nákladů na bydlení. Částky důležité pro účely srážek a platné pro rok 2025 jsou tyto:
NahoruPaušální částka pro účely výkonu práce na dálku
Jednou z možných variant poskytování náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku (mimo pracoviště zaměstnavatele na základě písemné dohody se zaměstnancem) je dle § 190a odst. 1 písm. b) ZP paušální částka, pakliže to bylo písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno. Podle § 190a odst. 4 ZP přísluší zaměstnanci paušální částka za každou "započatou" hodinu práce na dálku a její výši stanoví MPSV vyhláškou.
Pro rok 2025 je to vyhláška č. 474/2024 Sb. a výše paušální částky činí 4,80 Kč (o 0,30 Kč více než v roce 2024).
NahoruVýše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2024
Význam pro pracovněprávní účely má též výše průměrné (měsíční) mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jak vyplývá ze sdělení MPSV č. 410/2024 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti, resp. č. 411/2024 Sb. pro účely zákoníku práce, ve vztahu k uvedenému období v roce 2024 činí průměrná mzda 45 107 Kč.
Kde musí brát zaměstnavatel zřetel na zmíněnou průměrnou mzdu, je v zákoníku práce např. minimální výše náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 271g odst. 2 a 3 ZP) a jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i ZP). Vztaženo k zákonu o zaměstnanosti se sluší připomenout zejména povinnost některých zaměstnavatelů plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz § 81 a násl. ZZ). Potřebná čísla pro účely plnění povinného podílu jsou tato:
