3.4.51
Výpověď daná zaměstnavatelem po odvolání nebo vzdání se vedoucího pracovního místa
JUDr. Věra Bognárová
Výpověď daná zaměstnavatelem po odvolání nebo vzdání se vedoucího pracovního místa
Zaměstnavatel:.......................... (označení, sídlo, IČ), zastoupený ......... (jméno, příjmení, funkce oprávněného zaměstnance)
Zaměstnanec: ................................................... (uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance)
Věc
Rozvázání pracovního poměru výpovědí
Podle ustanovení § 52 písm. c) ZP v návaznosti na ustanovení § 73a odst. 2 ZP rozvazujeme s Vámi pracovní poměr výpovědí, a to z těchto důvodů: ..........................
Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ................. jste byl zaměstnán na vedoucím pracovním místě ......................... V pracovní smlouvě s Vámi byla dohodnuta možnost odvolání z vedoucího pracovního místa podle § 73 odst. 2 ZP (nebo podle § 33 ZP jste byl na vedoucí pracovní místo jmenován). Z tohoto vedoucího pracovního místa jste byl zaměstnavatelem dne ................. písemně odvolán. Odvolání z vedoucího pracovního místa Vám bylo doručeno dne ..............
Zaměstnavatel nemá jinou práci odpovídající Vašemu zdravotnímu stavu a kvalifikaci, kterou by Vám mohl po odvolání z vedoucího pracovního místa nabídnout (nebo zaměstnanec nabídku jiného pracovního zařazení dne ....... odmítl). Je proto dán v návaznosti na ustanovení § 73a odst. 2 ZP výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP.
Pracovní poměr na základě této výpovědi skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby (popřípadě uvést delší výpovědní dobu, byla-li sjednána), která začíná dnem, v němž Vám byla výpověď doručena, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.Vzhledem k tomu, že k odvolání z vedoucího pracovního místa nedošlo v souvislosti s jeho zrušením, odstupné poskytované podle § 67 ZP Vám nenáleží.
Rozvázání pracovního poměru výpovědí bylo projednáno s odborovou organizací dne ................
V ..................... dne ...................
.........................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 51 ZP
-
§ 52 písm. c) ZP
-
§ 61 ZP
-
§ 67 ZP
-
§ 73 ZP
-
§ 73a ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Komentář:
Výpověď je jednostranné právní jednání zaměstnavatele nebo zaměstnance směřující ke skončení pracovního poměru. Na základě platně dané výpovědi skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, nezávisle na projevu vůle druhé smluvní strany pracovního poměru. Pro výpověď se vyžaduje písemná forma. Při nedodržení písemné formy se k tomuto právnímu jednání nepřihlíží. Občanský zákoník výslovně upravuje některá jednání jako zdánlivá. Podle § 554 OZ se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. Jedná se o jednání, které nemá žádné právní důsledky, z právního pohledu neexistuje, jedná se o jednání, které je nicotné neboli nulitní. V § 551 až § 553 NOZ je upraveno obecně, které jednání je považováno za zdánlivé. Na dalších místech v textu občanského zákoníku i v zákoníku práce se zdánlivé jednání vyjadřuje tak, že se “k němu nepřihlíží“. Mezi tato zdánlivá právní jednání patří i právní jednání, kterými se končí pracovní poměr. Není-li výpověď z pracovního poměru učiněna písemně, nepřihlíží se k ní.
Kromě nedostatku písemné formy se jedná o zdánlivé jednání také v případě, že ze skutkového vymezení výpovědního důvodu není možné pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Povinnost skutkově vymezit výpovědní důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, ukládá § 50 odst. 4 ZP.
Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr jen z důvodů výslovně stanovených zákoníkem práce. Výpovědní důvod musí zaměstnavatel skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným; uplatněný výpovědní důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Pro posuzování platnosti právního úkonu je rozhodný stav v době, kdy bylo právní jednání učiněno.
Zaměstnance, který je na pracovní místo podle § 33 ZP jmenován, anebo je s ním sjednána možnost jeho odvolání podle § 73 odst. 2 ZP, je možné z pracovního místa odvolat. Zaměstnanec se také může tohoto pracovního místa vzdát. Jak v případě odvolání, tak v případě vzdání se vedoucího pracovního místa pracovní poměr tímto právním jednáním nekončí a dále trvá. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel pro zaměstnance takovou práci nemá, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP. Zaměstnavatel má sice povinnost zaměstnanci navrhnout jeho další pracovní zařazení (to platí samozřejmě pro případ, že toto jiné zařazení, které odpovídá zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance, má), zaměstnanec ale není povinen nabídku přijmout. Záleží na jeho rozhodnutí, zda chce nabízenou práci vykonávat, zda mu práce vyhovuje a zda chce u zaměstnavatele, u něhož vykonával vedoucí pracovní pozici, nadále pracovat.
Jestliže zaměstnavatel jiné pracovní zařazení nemá, nebo je zaměstnanec odmítne, § 73a odst. 2 ZP vytváří fikci výpovědního důvodu, který zaměstnavatel má pro možnost ukončit pracovní poměr, pokud nedojde k dohodě o změně dalšího pracovního zařazení a tím dalšímu trvání pracovního poměru. Jde o fikci výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) ZP. Organizační důvody, které jsou uvedeny v tomto ustanovení a nadbytečnost zaměstnance reálně neexistují, jedná se pouze o fikci výpovědního důvodu pro možnost ukončení pracovního poměru. Proto také nepřísluší zaměstnanci odstupné jinak poskytované při skončení pracovního poměru z důvodu podle § 52 písm. c) ZP. To však není absolutní. Pokud je zaměstnanec odvolán nebo se vzdá vedoucího pracovního místa v souvislosti s organizační změnou a zrušením jeho pracovního místa, odstupné mu přísluší stejně jako při dání výpovědi podle § 52 písm. c) ZP z důvodu nadbytečnosti. Je nutné poznamenat, že dojde-li organizační změnou ke zrušení vedoucího pracovního místa, na němž je zaměstnanec zaměstnán, je pro zaměstnavatele výhodnější přikročit rovnou k výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP. U tohoto výpovědního důvodu totiž neexistuje povinnost zaměstnanci nabídnout jiné pracovní místo, která jinak u…
